Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Norsko se zapojí do deštníku proti raketám, navzdory ruským hrozbám

  12:11aktualizováno  12:11
Norsko prozkoumá, jakým způsobem se bude moci zapojit do budovaného protiraketového štítu NATO. Podle premiérky Erny Solbergové je účast země, jakožto věrného člena Aliance, nezbytná. Deštník proti raketám je trnem v oku Rusku. Moskva systém považuje za ohrožení svého odstrašujícího jaderného arzenálu.

Protiraketová obrana. Ilustrační snímek | foto: NMDA

„Musíme důkladně prozkoumat, jakou roli bychom v systému měli hrát... Jako angažovaný člen NATO bychom se měli zapojit také do této části společné strategie,“ uvedla Solbergová.

Štít proti raketám

  • Protiraketový deštník NATO má být plně funkční do roku 2020. To by měly na evropském území vzniknout hned tři americké základny - radarová stanice v Turecku a dvě základny s antiraketami v Polsku a Rumunsku.
  • Od roku 2006 vynaložilo NATO na budování systému zhruba 150 milionů eur. Celkově by štít měl stát 650 milionů a na dalších 200 milionů eur přijde jeho rozšíření tak, aby byl schopen chránit i civilisty všech členských zemí "osmadvacítky".
  • Odpálení balistické střely okamžitě zachytí americké satelity a další citlivé senzory na lodích i na zemi. Informace předají řídicímu středisku, které díky síti radarů a naváděcích systémů vypálené střely zaměří a vypálí proti nim antirakety (interceptory), jež zničí bojovou hlavici i raketový nosič. Jádro budou tvořit americké antirakety SM-3, rozmístěné na lodích systému Aegis (tři plavidla už jsou v Evropě) a na základnách v Rumunsku (do roku 2015) a Polsku (do roku 2018).

Do budování systému, zahrnujícího mezinárodní síť radarových stanic a senzorů a základen i lodí s antiraketami proti balistickým střelám, je zatím zapojena devítka zemí NATO. Rusko od počátku proti štítu protestuje s tím, že je namířen proti němu.

Nejostřeji se Moskva „obula“ do aliančního štítu letos na jaře, kdy vyhrožovala Dánsku jaderným útokem na jeho lodě, pokud se v budoucnu stanou součástí systému. 

Podobné výhrůžky pak Kreml směřoval také k Polsku a Rumunsku, kde vyrůstají americké základny s antiraketami.

Účast Norska nemusí hned znamenat rozmístění antiraket na jeho území. V kuloárech se zatím hovoří o zapojení norských expertů nebo případném umístění některých senzorů. 

„Existuje mnoho způsobů, jak do systému protiraketové obrany přispět,“ konstatoval generální tajemník NATO a bývalý norský premiér Jens Stoltenberg.

Protiraketová obrana NATO

Protiraketová obrana NATO

Německo nakoupí nové střely

Současně se zprávou o možném zapojení Norska oznámilo Německo, jakožto jeden z důležitých architektů štítu NATO v Evropě, že si pořídí nový protiraketový systém středního dosahu.

Dohodu o nákupu systému MEADS za více jak 4 miliardy eur, který má v budoucnu nahradit dosavadní střely Patriot, už schválila vláda a posvětil ji náčelník generálního štábu Volker Wieker.

Rusko opět spílá protiraketovému deštníku NATO

Německo se už delší dobu pokouší inovovat svůj současný systém protiraketové obrany a na vývoji MEADS se přímo podílí.

Nový pokročilý mobilní systém na vozidlech a přepravitelný rychle na velké vzdálenosti letouny typu Hercules nebo A400 dodá konsorcium evropské obranné skupiny MBDA a amerického výrobce Lockheed Martin. Celá obměna by měla trvat do roku 2025.

Po stejném systému už měsíce pokukuje také Itálie. Naopak Polsko se nedávno rozhodlo pro systém Patriot. 

Autor: natoaktual.cz


Témata: NATO




Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.