Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Norsko se zapojí do deštníku proti raketám, navzdory ruským hrozbám

  12:11aktualizováno  12:11
Norsko prozkoumá, jakým způsobem se bude moci zapojit do budovaného protiraketového štítu NATO. Podle premiérky Erny Solbergové je účast země, jakožto věrného člena Aliance, nezbytná. Deštník proti raketám je trnem v oku Rusku. Moskva systém považuje za ohrožení svého odstrašujícího jaderného arzenálu.

Protiraketová obrana. Ilustrační snímek | foto: NMDA

„Musíme důkladně prozkoumat, jakou roli bychom v systému měli hrát... Jako angažovaný člen NATO bychom se měli zapojit také do této části společné strategie,“ uvedla Solbergová.

Štít proti raketám

  • Protiraketový deštník NATO má být plně funkční do roku 2020. To by měly na evropském území vzniknout hned tři americké základny - radarová stanice v Turecku a dvě základny s antiraketami v Polsku a Rumunsku.
  • Od roku 2006 vynaložilo NATO na budování systému zhruba 150 milionů eur. Celkově by štít měl stát 650 milionů a na dalších 200 milionů eur přijde jeho rozšíření tak, aby byl schopen chránit i civilisty všech členských zemí "osmadvacítky".
  • Odpálení balistické střely okamžitě zachytí americké satelity a další citlivé senzory na lodích i na zemi. Informace předají řídicímu středisku, které díky síti radarů a naváděcích systémů vypálené střely zaměří a vypálí proti nim antirakety (interceptory), jež zničí bojovou hlavici i raketový nosič. Jádro budou tvořit americké antirakety SM-3, rozmístěné na lodích systému Aegis (tři plavidla už jsou v Evropě) a na základnách v Rumunsku (do roku 2015) a Polsku (do roku 2018).

Do budování systému, zahrnujícího mezinárodní síť radarových stanic a senzorů a základen i lodí s antiraketami proti balistickým střelám, je zatím zapojena devítka zemí NATO. Rusko od počátku proti štítu protestuje s tím, že je namířen proti němu.

Nejostřeji se Moskva „obula“ do aliančního štítu letos na jaře, kdy vyhrožovala Dánsku jaderným útokem na jeho lodě, pokud se v budoucnu stanou součástí systému. 

Podobné výhrůžky pak Kreml směřoval také k Polsku a Rumunsku, kde vyrůstají americké základny s antiraketami.

Účast Norska nemusí hned znamenat rozmístění antiraket na jeho území. V kuloárech se zatím hovoří o zapojení norských expertů nebo případném umístění některých senzorů. 

„Existuje mnoho způsobů, jak do systému protiraketové obrany přispět,“ konstatoval generální tajemník NATO a bývalý norský premiér Jens Stoltenberg.

Protiraketová obrana NATO

Protiraketová obrana NATO

Německo nakoupí nové střely

Současně se zprávou o možném zapojení Norska oznámilo Německo, jakožto jeden z důležitých architektů štítu NATO v Evropě, že si pořídí nový protiraketový systém středního dosahu.

Dohodu o nákupu systému MEADS za více jak 4 miliardy eur, který má v budoucnu nahradit dosavadní střely Patriot, už schválila vláda a posvětil ji náčelník generálního štábu Volker Wieker.

Rusko opět spílá protiraketovému deštníku NATO

Německo se už delší dobu pokouší inovovat svůj současný systém protiraketové obrany a na vývoji MEADS se přímo podílí.

Nový pokročilý mobilní systém na vozidlech a přepravitelný rychle na velké vzdálenosti letouny typu Hercules nebo A400 dodá konsorcium evropské obranné skupiny MBDA a amerického výrobce Lockheed Martin. Celá obměna by měla trvat do roku 2025.

Po stejném systému už měsíce pokukuje také Itálie. Naopak Polsko se nedávno rozhodlo pro systém Patriot. 

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Švédské ozbrojené síly. Ilustrační snímek
Švédsko prověří obranu kvůli ruským výhrůžkám. Spustí "Auroru 17"

Švédsko v reakci na ruské výhrůžky kvůli sbližování s NATO připravuje největší vojenské cvičení za posledních dvacet let. Zapojí se do něj 19 tisíc švédských a...  celý článek

Dron zneškodněný laserovým systémem MEHEL na platformě obrněnce Stryker...
Zabiják dronů. Armáda po zkušenostech z Mosulu zkouší výkonný laser

Bylo jen otázkou času, kdy se stále lepší a především levnější a dostupnější drony stanou vojenskou hrozbou. Americká armáda po nepříjemných zkušenostech z...  celý článek

Americký bombardér B-1B Lancer během nízkého průletu nad dráhou mošnovského...
Americké bombardéry se vrátí nad Česko. Prověří letecké návodčí

Do chystaného cvičení Ample Strike v České republice by se na přelomu srpna a září měly opět zapojit americké strategické bombardéry B-1 a B-52. Cvičení má...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.