"Doufáme, že tato vláda národní jednoty bude tvrdě pracovat tak, aby naplnila očekávání mezinárodního společenství," prohlásil Johansen po setkání s Haníjou.
Jde o první schůzku západního diplomata s představitelem palestinské vlády od loňského března. Západní státy tehdy v návaznosti na vítězství Hamasu ve volbách uvalily na Palestinu diplomatickou a ekonomickou blokádu.
Izolace měla přinutit Hamas, aby uznal Izrael, vzdal se násilí a přistoupil na minulé dohody.
Norsko obnovilo s Palestinskou samosprávou plné diplomatické vztahy. Skandinávský stát ale není členem Evropské unie, u které zatím není jisté, jaký postoj k palestinské vládě národní jednoty zaujme.
Úplný a částečný bojkot
Vládu národní jednoty schválil palestinský parlament v sobotu. Vede ji staronový premiér Ismail Haníja, ale několik ministrů je z konkurenčního Fatahu. Dohoda ukončila vyčerpávající ozbrojené potyčky obou stran. - více zde
Izrael se už nechal slyšet, že dvojbarevnou vládu neuzná. Premiér Ehud Olmert upozornil, že ani tentokrát vláda nemluví o uznání Izraele a naopak vyzývá k "odporu ve všech jeho formách". Mezinárodní společenství proto vyzval, aby ji bojkotovala, a sám je ochotný mluvit pouze s prezidentem samosprávy Mahmúdem Abbásem.
Spojené státy jsou k nové vládě vstřícnější. Ne ale k celé. "Budeme dál pokračovat v naší politice neudržování kontaktu se zahraničními teroristickými organizacemi," vysvětlila postoj k Hamasu mluvčí konzulátu v Jeruzalému Micaela Schweitzer-Bluhmová. - více zde
Dodala ale, že Washington nepřeruší kontakty s těmi ministry, kteří se k Hamasu nehlásí. "Budeme dělat individuální rozhodnutí založená na zhodnocení situace," uvedla.
Izrael a Spojené státy se alespoň shodují v tom, že zatím neobnoví finanční pomoc nové palestinské vládě.
