Norsko odvolá vojáky z Iráku

Norští vojáci opustí na konci června mezinárodní síly v Iráku. Norsko předpokládá, že 150 svých ženistů stáhne z oblasti podle plánu, tedy po předání moci do rukou Iráčanů. Na případném dalším setrvání prý nezmění ani nynější vyhrocená situace a nepokoje.

Jak prohlásil norský premiér Kjell Magne Bondevik, stažení sil Norsko plánovalo již loni a zatím neexistují žádné přesvědčivé důvody pro to, aby plány byly změněny.

"Jasně jsme řekli, že doba nasazení našich vojáků bude jeden rok," prohlásil podle agentury ČTK Bondevik. Mandát humanitární jednotky podle něj vyprší 30. června.

Norsko se přidalo k mezinárodním silám v Iráku, ačkoliv od počátku protestovalo proti otevřenému americkému vojenskému zásahu. Stažení svých vojáků Norsko zdůvodnilo zájmy v jiných oblastech, především na Balkáně a v Afghánistánu.

Filipíny chtějí chránit své vojáky
Obdobně přemýšlí o stažení sil tradiční americký spojenec Filipíny. Prezidentka Gloria Arroyová ve středu poprvé připustila, že Manila uvažuje o návratu svých vojáků. Těch působí v Iráku pod polským velením v okolí Babylónu asi padesát.

Důvodem k úvahám je podle Arroyové zhoršující se bezpečnostní situace v zemi. "I když je filipínská vláda odhodlaná pomoci iráckému lidu při obnově státu, bezpečnost našich mírových sil je nejvyšším zájmem," citovala prezidentku agentura SITA.

Manila však připouští, že s konečným rozhodnutím nechce spěchat. O případném stažení kontingentu rozhodne vláda až poté, co přezkoumá všechny možnosti.

Bush apeloval na alianci
Spojené státy chtějí brzy posílit své jednotky v Iráku až o 20 tisíc mužů. O nové síly
požádal generál John Abizaid, pod jehož velení oblast Iráku spadá. S odvoláním na americké oficiální zdroje to sdělila televizní stanice CNN.

Americký prezident George Bush zároveň taktně apeloval na Severoatlantickou alianci, aby se více v Iráku zapojila. "NATO se bude moci zapojit například od ochrany iráckých hranic," prohlásil prezident na úterní tiskové konferenci v Bílém domě.

Představitelé aliance jeho slova zatím nijak nekomentovali. NATO tak zatím pouze zajišťuje podporu v polském sektoru.

Litva a Estonsko: Zůstáváme!
Litva a Estonsko ve středu oznámily, že ponechají své vojenské kontingenty v Iráku. "Naše mise je oprávněná," uvedl podle AFP dočasný litevský prezident Arturas Paulauskas.

Ze 120 litevských vojáků, kteří jsou rozmístěni v Iráku, jich polovina je pod polským velením v Karbale asi 100 kilometrů jižně od Bagdádu a druhá polovina slouží u Basry na jihu země.

Estonský parlament většinou rozhodl prodloužit až do června příštího roku mandát 55 estonských vojáků v Iráku.

OSN musí hrát ústřední roli
Evropská unie a Rusko v irském Dublinu potvrdily nezbytnost ústřední role OSN v Iráku, zejména v souvislosti s předáním moci Iráčanům, plánovaným na 30. červen.

O OSN jsme vždy uvažovali "především z hlediska velmi důležité role v souvislosti s převodem suverenity" na Iráčany, prohlásil podle ČTK irský ministr zahraničí Brian Cowen.

Ruským ministr Sergej Lavrov k tomu poznamenal, že "OSN musí v Iráku jednat neprodleně".

<span style='color:red;background-color:yellow;'>natoaktual</span>.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO


Video