Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek | foto: Michal Šula, MAFRA

Zaorálek předal Norsku druhou nótu kvůli českým chlapcům

  • 251
Česko v pondělí odeslalo do Norska nótu kvůli kauze dvou českých dětí, které vyrůstají navzdory přáním matky u pěstounů. Norské velvyslankyni Siri Sletnerové ji předal ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. V krátké době jde už o druhou nótu zemi, u které Česko nikdy předtím tuto diplomatickou formu komunikace nevyužilo.

„Paní velvyslankyni jsem předal nótu, která je reakcí na jí předanou nótu panu premiérovi Sobotkovi,“ řekl ministr Lubomír Zaorálek. Nóta má písemnou podobu, ačkoliv v diplomacii nese přívlastek „verbální“.

„Hlavním obsahem textu je žádost, aby nám norská strana politický rozhovor, který v současné době vedeme, pomohla rozšířit také o dialog vedený na odborné úrovni. Tedy aby náš Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí byl vyslyšen na norské straně,“ uvedl Zaorálek. „Žádáme o to, aby se mu na norské odborné straně dostalo pozitivní reakce a ochoty jednat,“ dodal ministr.

Připomenul, že mezi Českem a Norskem není žádná smlouva či dohoda, která by umožnila, aby úřady musely mezi sebou jednat. „Ten úřad nemá (právní) důvod, proč se s námi bavit. Ale když je ochota a politici nám pomohou, je možné to překlenout,“ sdělil Zaorálek.

26.ledna 2015 v 15:50, příspěvek archivován: 26.ledna 2015 v 16:21

1/3 Předal jsem dnes norské velvyslankyni Siri Ellen Sletnerové verbální nótu,ve které vítáme návrh norské strany... pic.twitter.com/CYcoba4PA1

U velvyslankyně prý našel pro žádost o odborný dialog pochopení. „Ujistila mě, že prosbu předá norské straně a že i oni chtějí udělat maximum pro to, abychom v norsko-českých vztazích vytvořili takovou komunikaci, která přesvědčí i veřejnost, že jsme schopni problém řešit tak, aby se vzaly v potaz všechny okolnosti,“ dodal Zaorálek.

„V zastoupení norské vlády říkám, že rozumíme starostem, které tento případ v Česku vyvolává,“ uvedla po jednání velvyslankyně Siri Ellen Sletnerová. „Podle mých informací české úřady měly s těmi norskými jen malý kontakt. Mou úlohou nyní bude informovat ministra zahraničí v Oslu, aby tento kontakt usnadnil. Věříme tomu, že oba úřady chápou vážnost tohoto tématu,“ dodala.

Případ českých dětí v Norsku

Zaorálek odmítl spekulovat o tom, co by se stalo, kdyby úřady komunikaci nenavázaly, a české nóty tedy nebyly vyslyšeny. „S norskou stranou máme tradičně dobré vztahy, politická ochota jen obtížně prokapává do nižších pater, protože to není dostatečně pokryto a chybí tu pro to mechanismus,“ doplnil politik.

Jak bude jednání vypadat, není jasné

Zaslání v pořadí již druhé nóty ministerstvo avizovalo v pátek s tím, že Češi vyzvou Norsko k tomu, aby uvedlo, za jakých podmínek by obě země mohly v případu spolupracovat (více o záměru čtěte zde).

„Nebráním se ničemu, nicméně podmínky jednání záleží především na ochotě druhé strany. Proto se k nim musí vyjádřit především tamější krajská komise pro sociálně-právní ochranu dětí,“ řekl iDNES.cz Zdeněk Kapitán, ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. 

Podle Kapitána může mít spolupráce podobu recipročních jednání nebo jednání na půdorysu mezinárodní smlouvy. „Důležitý ale není formát jako to, o čem se budeme bavit. Tedy abychom si jasně definovali podmínky, za kterých se děti budou moci vrátit na území České republiky,“ dodal ředitel.

Dvě nóty a teď třetí

Případ bratrů Michalákových, o které bojuje jejich matka s norskými úřady (více o kauze čtěte zde) se na sklonku loňského roku přesunul do vysoké politiky. A bobtná i diplomacie. 

První nótu do Norska Česko prostřednictvím velvyslanectví odeslalo loni těsně před Štědrým dnem. „Říkáme, že celá ta kauza v České republice vyvolala mimořádnou pozornost. Do určité míry také ovlivňuje česko-norské vztahy nepříznivým způsobem. Rádi bychom zabránili další eskalaci,“ uvedl tehdy Zaorálek (více o první nótě čtěte zde).

Odpověď na nótu přišla v lednu na plánované schůzce mezi premiérem Bohuslavem Sobotkou a velvyslankyní Sletnerovou. „Obdržel jsem od paní velvyslankyně informaci formou nóty o tom, že je zájem z norské strany na tom, aby došlo k přímému kontaktu mezi norským úřadem, který má v daném kraji věc v kompetenci, a brněnským Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí,“ uvedl po jednání premiér (více o odpovědi Norska čtěte zde). 

Norská velvyslankyně Siri Ellen Sletnerová

Podle Kapitána ale v norské nótě žádná konkretizovaná nabídka přímé spolupráce není. „Upřímně řečeno nic o nějaké přímé spolupráci v ní není,“ řekl iDNES.cz Kapitán. Podle něj nóta říká jen to, že pokud Česko chce jednat s krajskou komisí v Norsku, tak má k dispozici e-mail a konkrétní norské číslo. „Ale to je kontakt, který už jsme v minulosti využili. Že by nám ale velvyslanectví vyšlapalo cestičku, tak to ne,“ podotkl Kapitán. 

Podle ministerstva zahraničí se český úřad snažil zkontaktovat ten norský minulý týden, odpověď ale zatím nepřišla. „Dialog zatím ještě nezačal,“ konstatoval Zaorálek. Česká diplomacie je přesvědčena, že to je dáno i tím, že uplynulo málo času a odpověď do Česka teprve dorazí. „Úřad se o kontakt znovu pokusí a předpokládáme, že nám norská strana pomůže, aby byl dialog zahájen,“ dodal.

Sporných případů je více, říká Zaorálek

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v pondělí zmínil, že kauza bratrů Michalákových je jednou z mnoha. „Případů je, bohužel, více a mají různou podobu. Na tento se ale nyní upíná určitá pozornost,“ sdělil ministr. „Žijeme ve světě, který se komplikuje. Je stále více sňatků přes hranice a počet případů, kdy se situace komplikuje, roste nejen v České republice, ale celé Evropě. A my vlastně nestačíme vyrábět právní rámce, které by umožnily řešení podobných případů, jaký je ten norský,“ řekl Zaorálek.

Podle něj by proto Česko mělo s Norskem o vytvoření „právního rámce“ v budoucnu usilovat. „Je možné, že pokud bude ochota, můžeme do budoucna vytvořit rámec a dohodu, která by nám podobné případy pomohla řešit,“ dodal s tím, že ministerstvo plánuje navýšit kapacitu a prostor věnovaný zahraničním sporům o děti.

Kapitán řekl, že Česko si norskou nótu vyložilo tak, že Norsko hodlá jednat. Proto nyní chce, aby severská země udělala další krok a řekla podmínky, za kterých se má o dvou chlapcích jednat. „Až v okamžiku, kdy řeknou, že chtějí jednat, tak má smysl se bavit o tom zda a za jakých podmínek,“ dodal ředitel úřadu.

Do věci by mohla vstoupit i moravská sociálka

Právníci Michalákové už minulý týden avizovali, že se brzy obrátí na premiéra s návrhem, zda by do jednání s norskou stranou nebylo vhodné zapojit také odbory pro sociálně-právní ochranu dětí (OSPOD) v Hodoníně a ve Veselí nad Moravou. V těchto městech bydlí příbuzní chlapců.

„V současné době nemá OSPOD Hodonín žádné kompetence zapojit se více do případu, protože děti pobývají na jiném území. V případě, že by se děti po návratu do ČR zdržovaly na území spádové oblasti, byla by těmto dětem ze strany OSPOD Hodonín v plném rozsahu poskytována sociálně-právní ochrana,“ uvedla mluvčí hodonínského městského úřadu Barbora Lahová s tím, že úřad ale vede spisovou dokumentaci dětí. „Důvodem vedení spisové dokumentace je trvalý pobyt nezletilých dětí ve spádové oblasti Hodonína,“ dodala Lahová.

„Pokud si myslí, že na to mají, mohou se klidně s Norskem dohadovat. To ale v tuto chvíli mlčí,“ upozornil Kapitán. Pokud by se OSPOD do věci zapojit chtěl, podle Kapitána by se úřady domluvily na spolupráci. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí ale sám o sobě s oběma jmenovanými sociálkami nejedná. 

„Prakticky nikdy se neobracíme na úřady v terénu, protože my se obracíme na ústřední orgán, který je v cizině naším protějškem,“ podotkl ředitel. V Norsku ale podle něj žádný partnerský úřad není.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video