Dle navrhovaných změn mají z norských škol prvního i druhého stupně téměř vymizet sociální vědy, především pak historie. Konzervativní pravicová vláda Erny Solbergové tak podle svých slov chce udělat místo předmětům „se současnou perspektivou,“ upozornil norský deník Klassekampen.
Výsledkem těchto změn se však z norských učeben vytratí výuka o holokaustu a nejspíš i o druhé světové válce jako celku, varuje akademická obec a norská média. Reformy by měly vstoupit v platnost začátkem příštího školního roku.
„Holokaust a vůbec celá druhá světová válka musejí mít své přirozené místo ve školních osnovách. Je nemyslitelné, aby se v roce 2018 nevyučovalo o největším konfliktu naší doby,“ komentoval připravovanou reformu prezident židovské komunity v Oslu Ervin Kohn.
Norské školy již nyní zmiňují holokaust jen velmi okrajově. Ve snaze informovat svoji mládež o nejtemnější kapitole druhé světové války se Norové dle statistik UNESCO pohybují ve společnosti zemí jako Rwanda, Keňa, Pákistán nebo Senegal. O holokaustu se v Evropě méně než v Norsku učí pouze na Islandu, kde žáci tento termín ve školních lavicích neuslyší vůbec.
Proti novele jsou také norské univerzity. Jejich profesoři poslali vládě společný protestní dopis. „Je pozoruhodné, že se děti (dle reformy) mají učit o historii Laponců, o druhé světové válce nebo holokaustu v ní ale není ani zmínka,“ kritizuje novelu spoluautorka dopisu vládě Inene Trysnesová, profesorka sociálních věd na Agderské univerzitě.
„Nové studijní plány se příliš neznepokojují tím, jak minulost ovlivnila přítomnost, a proč musíme klást důraz na hodnoty jako tolerance a demokracie. Abychom pochopili současný okamžik, musíme také chápat jeho vývoj v historii,“ dodává Trysensová.
Třetí říše okupovala Norsko od dubna 1940 do kapitulace německých vojsk v květnu 1945. Z dvou tisíc norských židů bylo během okupace deportováno nebo zabito 765. Většina přeživších se zachránila uprchnutím do sousedního Švédska nebo do Velké Británie.
Nová podoba osnov, která je údajně kromě chybějících historických reálií celkově zmatená, vyvolala v Norsku živou veřejnou debatu. Opoziční strany dokonce vyzvaly vládu Solbergové, aby odstoupila.
Norsko se omluvilo ženám pronásledovaným za vztah s nacisty |
Příznivci reformy argumentují, že druhá světová válka či holokaust nejsou výslovně zmíněné ani v současných osnovách z roku 1994. Nový učební plán však výrazně snížil prostor pro výuku historie a zároveň zmiňuje jiné reálie, kterých by se s jistotou měla týkat. Kritici novely proto varují před samospádným vystrnaděním ostatních, osnovami nezmíněných témat.
„Norští učitelé jsou kompetentní, proto se nebojím, že by druhá světová válka z našich škol zmizela úplně. Nezapomínejme ale, že učebnice se tvoří podle cílů výuky stanovených v oficiálních osnovách. Na ty výslovně zmíněné se bude v učebních materiálech přirozeně klást největší důraz,“ upozornila Trysnensová.
