Norský přistěhovalecký úřad odhaduje, že navrácení do zemí EU se bude týkat čtyř až pěti tisíc lidí. Norsko již nyní usiluje o předání 860 žadatelů o azyl včetně padesáti Syřanů do Maďarska. Oficiální žádost podalo na konci listopadu, odpověď pak čeká do konce ledna.
Uprchlická krizeFAJSAL: Ve Švédsku se mu nelíbilo, vrátil se do Iráku HNĚDÝ PAKT: Polští a němečtí neonacisté spojili síly proti uprchlíkům MERKELOVÁ: Uprchlíci jsou příslib do budoucna PRŮZKUM: Poláci jsou vstřícnější než Češi ČECH NA LESBU: Zahřívá nás pálení vraků NORSKO: Oslo zavře hranice uprchlíkům bez schengenských víz KOMENTÁŘ: Měli jste blbý rok? Může za to Uprchlík OBRAZEM: Uprchlíci žijí i za polárním kruhem FALEŠNÉ PASY: Padělatelé mají dílny i v Česku PŘEHLEDNĚ: Co se děje se zadrženými běženci? |
„Musíme dodržovat normy, které máme. Není možné, aby si žadatel o azyl vybíral zemi, která jeho případ bude řešit. To by měla dělat první země, ve které byl zaregistrován,“ prohlásila v rozhovoru s listem Aftenposten norská premiérka Erna Solbergová s tím, že Oslo bude jednat na základě takzvaného dublinského systému.
Dublinský systém stanovuje, že odpovědným státem za azylové řízení je ten, do kterého běženec jako první vstoupí. Je součástí práva EU, Norsko podobně jako Švýcarsko nebo Island není součástí EU, k ujednání se ale připojilo.
Norsko na konci loňského roku oznámilo, že zpřísní své azylové zákony, které mají z tohoto skandinávského království učinit jednu ze zemí s nejpřísnějšími azylovými podmínkami v Evropě. Mimo jiné uvedlo, že nebude vpouštět do země uprchlíky bez schengenských víz, pokud z evropské zóny volného pohybu (Schengenu) přicházejí.
Norsko je jako nečlenská země EU součástí schengenského prostoru, v jehož rámci kontroly provádí pouze na vnějších hranicích. V celém systému pak platí jednotné schengenské vízum.
Norská ministryně pro imigraci a integraci Sylvi Listhaugová zpřísnění azylových zákonů považuje za nezbytné, neboť Norsko letos očekává až sto tisíc žádostí o azyl, což by znamenalo značnou zátěž na sociální systém. V Norsku, které má asi 5,1 milionu obyvatel, loni požádalo o azyl zhruba 33 tisíc lidí.
Turci našli desítky utonulých běženců
Turecká policie oznámila, že na dvou různých místech na pobřeží Egejského moře našla těla 34 migrantů. Mezi oběťmi údajně byly i tři děti. Při pokusu dostat se na řecký ostrov Lesbos se patrně převrhla loď, která uprchlíky převážela.
Jedenáct těl utonulých bylo objeveno na pobřeží v okrese Ayvalik, zatímco další byla nalezena v okrese Dikili, sdělil agentuře Reuters činitel z místní velitelství tureckého četnictva. Podle zástupce pobřežních hlídek pátrají po případných přeživších v moři tři záchranné lodě a také vrtulník.
Pobřežní hlídky a policie také kontrolují pobřeží v rámci pátrání po případných dalších obětech. Člun ztroskotal krátce po vyplutí. Podle fotografií, které se objevily na twitteru, měly některé oběti záchranné vesty.
Rakušané loni donutili k odchodu 3000 neúspěšných azylantů
Rakousko v úterý zveřejnilo loňskou statistku neúspěšných žadatelů o azyl. Zemi podle ní loni opustilo více než 7400 neúspěšných azylantů. Přes 3000 z nich musely úřady k odchodu ze země donutit, informovala agentura APA. Podle předběžných odhadů mohlo v Rakousku loni žádost o azyl podat až 95 000 lidí.
Oproti roku 2014 počet neúspěšných žadatelů o azyl, kteří Rakousko opustili, vzrostl podle ministerstva vnitra o téměř 40 procent. Podle odhadů do konce roku 2015 v Rakousku podalo žádost o azyl celkem 95 000 lidí. V roce 2014 přitom Rakousko zaregistrovalo pouze 28 000 žadatelů o azyl, z nichž 38 procentům nakonec ochranu poskytlo.
Německé odbory kvůli uprchlické krizi žádají personální posílení úřadů, škol i policie. Agentuře DPA to řekl šéf odborového svazu Verdi Frank Bsirske. Vyzval zároveň ke zvýšení platů státních zaměstnanců. „Propouštění z uplynulých let se nám nyní bolestivě připomíná,“ řekl Bsirske. „Školky, sociální služba, školy, státní správa, pracovní úřady i další oblasti nutně potřebují víc personálu,“ uvedl.
Kvůli zeštíhlení státní správy byly úřady podle odborů už před začátkem uprchlické krize mimořádně zatíženy. Nyní nemají kapacity na to, aby se vypořádaly s dodatečným tlakem způsobeným přílivem běženců, kterých loni do Německa dorazilo přes milion. Na problém ukazuje i kampaň policejních odborů, které na billboardech varují před nárůstem kriminality kvůli nedostatku policistů.
U tureckých břehů se našli další utonulí migranti (následující záběry jsou drastické):
