Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Norové chtějí dát Finsku k narozeninám horu, zvažují posunutí hranice

  3:24aktualizováno  3:24
Norská vláda chystá pro Finsko ke stému výročí jeho nezávislosti netradiční dárek. Zvažuje totiž, že posune hranice o 40 metrů, a věnuje tak svému sousedovi vrchol výběžku hory Halti, který by se stal nejvyšším bodem země. S nápadem přišel bývalý geofyzik Bjørn Geirr Harsson, podle něhož by tak Norsko ze svého území ztratilo jen 0,015 kilometru čtverečního.

Hora Halti se rozkládá na hranici Finska a Norska. | foto: AP

Hora Halti se rozkládá na hranici Finska a Norska ve Skandinávském pohoří. Její výběžek Hálditšohkka je se 1 324 metry sice nejvyšším bodem Finska, vrchol výběžku, který je o sedm metrů vyšší, však náleží Norsku.

Skupina Norů v čele s geofyzikem Harssonem se to rozhodla změnit. Tamní vládu požádala, aby vrchol výběžku přenechala sousední zemi. Hora nepatří ani mezi 200 nejvyšších bodů Norska a země by tak podle nich na přátelském gestu příliš netratilo. Přišlo by pouze o 0,015 kilometru čtverečního ze svého území, píše The Guardian.

„Hora Halti má geograficky dva vrcholy, finský a norský. Podle návrhu by mělo Norsko dát finský vrchol Finsku, protože se v současnosti nachází v Norsku,“ vysvětlila tamní stanice NRK.

Šestasedmdesátiletý Harsson s nápadem přišel loni, když se dozvěděl, že Finsko bude v prosinci 2017 slavit stoleté výročí nezávislosti na Rusku. Vzpomněl si přitom, jak ho poloha hranice zmátla, když nad Halti v roce 1972 přelétával.

Dárek finskému lidu

Loni v červenci proto kontaktoval norské ministerstvo zahraničí s tím, že gesto by Finsko jistě velmi potěšilo. Hranice mezi oběma zeměmi totiž byla nakreslena kolem roku 1750 a podle Harssona je „geograficky nelogická“.

Fotogalerie

„Měl by to být dárek od norského lidu a jsem si jistý, že Finové by to ocenili. Nezměnilo by to rozlohu Norska nebo Finska, ale byl by velký rozdíl, kdyby byl nejvyšší bod Finska na vrcholu hory a ne na jejím úbočí,“ vysvětlil Harsson podle deníku The Telegraph.

Ministerstvo zahraničí Harssonovi odpovědělo, že ačkoli návrh oceňuje, podle prvního článku norské ústavy je země „svobodná, nezávislá, nedělitelná a nezcizitelná“. Podle odborníků na norské právo se však ústava nevztahuje na drobné úpravy hranic. V posledních letech se norské hranice s Finskem i Ruskem upravovaly například podle toho, jak se měnila koryta vodních toků.

Harssonův nápad získal velkou mediální pozornost i podporu mnoha Norů a Finů. Harssonův syn na Facebooku založil stránku, která požaduje, aby mohlo Finsko na své stoleté narozeniny „přepsat svou historii i učebnice zeměpisu“. Návrh podpořili i místní politici, kteří se obrátili na vládu v Oslu.

Premiérka Erna Solbergová už pro stanici NRK potvrdila, že se vláda bude návrhem na posunutí hranice zabývat. „Souvisí s tím několik formálních problémů a já jsem ještě neučinila své konečné rozhodnutí. Ale podíváme se na to,“ slíbila.

Hora Halti

Hora Halti

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.