Zprávu o štěstí ve světě vypracovává agentura OSN od roku 2012 a jednotlivé země hodnotí na základě takzvaného indexu štěstí. ̈
Ten tvoří faktory jako například hrubý domácí produkt na obyvatele, předpokládaná délka života, korupce, dostupnost zdravotní péče, svoboda se rozhodovat, štědrost spoluobčanů či bezpečnost.
Míru štěstí hodnotí lidé v žebříčku od nuly do deseti. Studie stejně jako loni klade důraz spíše na osobní svobodu a podporu společnosti než na příjem. Faktorem, který je největším zdrojem neštěstí, je pak duševní zdraví.
V první desítce dominují tradičně státy západní Evropy, Kanada nebo Nový Zéland. V nejužší špičce mají převahu již několik let skandinávské státy. Druhé místo letos obsadilo Dánsko, které bylo loni první, třetí je Island, čtvrté Švýcarsko a páté Finsko.
Nejšťastnější země1. Norsko |
Nejnižší index štěstí mají státy subsaharské Afriky, jakož i státy zasažené ozbrojeným konfliktem. Sýrie skončila na 152. místě. Poslední příčku obsadila Středoafrická republika.
Letošní zpráva věnuje zvláštní kapitolu „obnově amerického štěstí“, ve které zkoumá, proč úroveň štěstí v USA, navzdory konstantnímu ekonomickému růstu, klesá.
Podle ní USA čelí mnohostranné sociální krizi způsobené rostoucími nerovnostmi, korupcí, izolovaností a nedůvěrou. Studie navíc předpokládá, že politika prezidenta Donalda Trumpa krizi ještě zhorší. Podle Jeffreho Sachse, jednoho ze spoluautorů, totiž navrhované daňová i zdravotnická reformy existující nerovnosti ještě prohloubí.
