Když se šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov a jeho norský protějšek Jona Gahr Stoere podepsali v zámečku Akerhus pod historickou smlouvu, která začne platit 7. července, nešetřili optimismem. A měli k tomu pádný důvod.
Spor o ArktiduAmeričtí geologové v roce 2008 odhadovali, že se v Arktidě ukrývá 30 procent všech světových zásob plynu a 13 procent zásob ropy. Na své řešení ale stále čeká spor o severozápadní cestu mezi USA a Kanadou a také disputace o malý ostrov u Grónska mezi Kanadou a Dánskem. Ruský parlament odmítá ratifikovat dohodu s USA o Beringově úžině a Dánsko si nárokuje severní pól. Spory o nerostné bohatství by měla vyřešit OSN. |
Bez zbraní ukončili jednu z bitev o Arktidu, která ukrývá čtvrtinu všech světových zásob ropy a zemního plynu a jejíž nerostné bohatství bude díky oteplování zajímat stále více zemí. V déle než čtyřicet let trvajícím sporu přitom občas padala ostrá slova a chřestilo se i zbraněmi.
Norové už na dně chystají první výzkumy
Rusové se s Nory nemohli dohodnout, jak si rozdělí spornou oblast o rozloze 175 tisíc kilometrů čtverečních. Celou dobu nešlo o nic jiného než o peníze. Jen Štokmanovo pole na dně Barentsova moře totiž ukrývá zásoby plynu, které by uspokojily celosvětovou poptávku na celý rok.
Dohoda nakonec přetnula ledové vody severně od Norska tak, že si obě země ukrojí zhruba stejný krajíc. Norové neváhají a už požádali firmu PGS, aby připravila seizmickou studii celé oblasti. Až do teď bylo na výzkum dna uvalené moratorium.
Podle ministrů zahraničí dohoda jasně dokazuje, že o Arktidu neprobíhají žádné líté boje. Odborníci si ale myslí opak. "Význam dohody tkví v tom, že uznává Arktidu jako budoucí předmět obchodu a možných konfliktů," míní výzkumník James Nixey.
Norové se s Rusy přeli o oblasti v Barentsově moři.
