Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Norsko a Rusko ukončily 40 let sporů, rozporcovaly si Barentsovo moře

  10:16aktualizováno  10:16
Spor o hranici, která protíná ledové vody Barentsova moře, jitřil vztahy Moskvy a Osla už za dob studené války. Země teď udělaly za spory symbolickou tečku a mohou si v klidu rozdělit obrovské nerostné bohatství, které se na dně moře ukrývá.

Plošina v Barentsově moři, která je součástí projektu na nalezišti Štokmanovo pole | foto: Profimedia.cz

Když se šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov a jeho norský protějšek Jona Gahr Stoere podepsali v zámečku Akerhus pod historickou smlouvu, která začne platit 7. července, nešetřili optimismem. A měli k tomu pádný důvod.

Spor o Arktidu

Američtí geologové v roce 2008 odhadovali, že se v Arktidě ukrývá 30 procent všech světových zásob plynu a 13 procent zásob ropy. Na své řešení ale stále čeká spor o severozápadní cestu mezi USA a Kanadou a také disputace o malý ostrov u Grónska mezi Kanadou a Dánskem. Ruský parlament odmítá ratifikovat dohodu s USA o Beringově úžině a Dánsko si nárokuje severní pól. Spory o nerostné bohatství by měla vyřešit OSN.

Bez zbraní ukončili jednu z bitev o Arktidu, která ukrývá čtvrtinu všech světových zásob ropy a zemního plynu a jejíž nerostné bohatství bude díky oteplování zajímat stále více zemí. V déle než čtyřicet let trvajícím sporu přitom občas padala ostrá slova a chřestilo se i zbraněmi.

Norové už na dně chystají první výzkumy

Rusové se s Nory nemohli dohodnout, jak si rozdělí spornou oblast o rozloze 175 tisíc kilometrů čtverečních. Celou dobu nešlo o nic jiného než o peníze. Jen Štokmanovo pole na dně Barentsova moře totiž ukrývá zásoby plynu, které by uspokojily celosvětovou poptávku na celý rok.

Dohoda nakonec přetnula ledové vody severně od Norska tak, že si obě země ukrojí zhruba stejný krajíc. Norové neváhají a už požádali firmu PGS, aby připravila seizmickou studii celé oblasti. Až do teď bylo na výzkum dna uvalené moratorium.

Podle ministrů zahraničí dohoda jasně dokazuje, že o Arktidu neprobíhají žádné líté boje. Odborníci si ale myslí opak. "Význam dohody tkví v tom, že uznává Arktidu jako budoucí předmět obchodu a možných konfliktů," míní výzkumník James Nixey.

Norové se s Rusy přeli o oblasti v Barentsově moři.

Norové se s Rusy přeli o oblasti v Barentsově moři.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

U obce Kleinarl v Salcbursku v důsledku silných dešťů vznikla dvě nová jezera s...
V Rakousku po deštích vznikla dvě nová jezera, bouřka zabila dva lidi

Noční bouřky v Rakousku zabíjely. Dva lidé přišli o život nedaleko města Braunau am Inn v Horních Rakousích, kde se na ně zřítil festivalový stan. V Salcbursku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.