Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z Norska je do Asie mnohem blíž, tající led otvírá lodím severní cestu

  11:40aktualizováno  11:40
Ospalé malé městečko Kirkenes v nejsevernější části Norska se chystá na velkou změnu. Tající led v posledních letech otevírá čím dál dřív takzvanou severní mořskou cestu podél arktického pobřeží Ruska. Zatím ji na cestě do Asie využívají desítky lodí, v brzké budoucnosti má doprava vzrůst až padesátinásobně.

Loď se železnou rudou na archivním snímku z roku 2010 opouští přístav Kirkenes a míří severní cestou do Číny. | foto: Profimedia.cz

Severní trasa dopravu výrazně zkrátí i zlevní. Má při cestě mezi japonským přístavem Jokohama a Hamburkem v Německu ušetřit čtyřicet procent času a pětinu nákladů. Městečko Kirkenes, které má pouze 3 400 obyvatel a v zimních měsících je zde skoro nepřerušovaná tma, se nyní horečnatě chystá na očekávaný boom.

"Poprvé v historii jsme svědky otevírání nového oceánu vysoko na severu. To bude mít značný dopad jak na obchod, tak na úspory energie," řekla prezidentka Norské asociace vlastníků lodí Sturla Henriksenová agentuře AFP.

Loni dosáhl rozsah ledové plochy nejnižší zaznamenané úrovně, díky tomu využilo podle ruského provozovatele ledoborců novou trasu 46 lodí. To je značný nárůst ve srovnání s rokem 2010, kdy tudy projely jen čtyři.

"Trasa se otevírá rychleji, než se předpokládalo. V současnosti je severní cesta bez ledu 44 dní v roce. Za deset patnáct let to může být až 135 dní. Neexistuje ale žádná přesná předpověď, kdy se trasa bude moci plně otevřít," řekl v lednu Hospodářským novinám Jan Šír z Univerzity Karlovy.

Provoz je nicméně stále zanedbatelný v porovnání s jinými námořními trasami z Evropy do Asie. Panamským průplavem propluje ročně 15 000 lodí a Suezským dokonce 19 000. Budoucnost ale vypadá slibně. Podle Henriksenové množství zboží přepravovaného skrze severní cestu v následujících letech pravděpodobně prudce vzroste, z loňských 1,26 milionu tun na 50 milionů tun v roce 2020.

V plánu je otevření logistické centrály o velikosti dvou set fotbalových hřišť v nedalekém fjordu, jenž díky teplému Golfskému proudu celý rok nezamrzá.

Přístav má výhodnou polohu. Je to devět dní cesty jak z Pacifiku, tak ze Středozemního moře. Navíc je blízko arktickým zásobám ropy a plynu i dolům v severním Švédsku a Finsku.

Na novou cestu si však dělá zálusk i Čína. Zatímco loni do oblasti poprvé vyrazil čínský ledoborec, druhá největší ekonomika na světě chce už letos v létě severní cestou vyslat komerční lodní dopravu.

Do roku 2020 by trasu mělo využívat mezi 5 a 15 procenty čínského mezinárodního obchodu, cituje agentura ředitele tamního Polárního výzkumného ústavu Janga Chuej-kenga. 

Přístav Kirkenes v severním Norsku

Přístav Kirkenes v severním Norsku

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.