Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Politici do ochrany dětí mluvit nesmějí, řekla norská premiérka

  19:22aktualizováno  19:22
Norští politici nesmějí zasahovat do práce úřadu pro ochranu dětí, a to ani v případech, kdy odebírají děti z rodin cizinců, uvedla na setkání s novináři v Oslu norská premiérka Erna Solbergová. Žádné konkrétní případy však nejmenovala. Zprávu přinesla ruská tisková agentura TASS.

Norská premiérka Erna Solbergová. (28. ledna 2015) | foto: Reuters

„Vměšovat se do jednotlivých případů a instruovat pracovníky ochranné služby není úkolem politiků,“ citovala předsedkyni norské vlády ruská agentura TASS. „To je důležité. Norské zákony kromě toho nemohou chránit práva toho či jiného dítěte v menší míře než práva ostatních dětí, jen na základě toho, že jejich rodiče mají občanství cizí země. Byla by to diskriminace,“ uvedla Solbergová.

Případ českých dětí v Norsku

V otázkách ochrany práv dětí nedělají podle norské premiérky jejich zákony žádný rozdíl mezi norskými dětmi a dětmi, které mají cizí občanství. „Děti musejí mít stejná práva nezávisle na tom, odkud jsou a čím jsou jejich rodiče. Kroky, nezbytné pro ochranu zájmů dětí, se podnikají po vyhodnocení situace v rodině, což je úkolem pracovníků ochranné služby. Oprávněnost přijatého rozhodnutí pak posuzuje nezávislá komise, které předsedá soudce,“ konstatovala podle ruské agentury Solbergová.

Norská sociální služba v květnu 2011 odebrala dva syny Češce Evě Michalákové a dala je do pěstounské péče s tím, že existuje důvodné podezření, že děti byly vystaveny psychickému a fyzickému násilí (přehledně o celé kauze čtěte zde). Michaláková směla děti zpočátku navštěvovat každý týden. Poté je ale úřady rozdělily do dvou pěstounských rodin a postupně styk matky s dětmi omezovaly s tím, že má na syny negativní vliv. Naposledy je Eva Michaláková viděla v březnu 2014.

Ruská agentura si projevu norské premiérky všímá kvůli poměrně častým případům odebrání dětí ruským rodičům v Norsku. Naposledy loni v říjnu odvezli pracovníci norské sociální služby šestileté ruské dítě přímo ze školy, aniž předem informovali rodiče. Až nyní, po dvou soudních stáních, se podle TASS objevila naděje, že se dítě do rodiny vrátí. Oba rodiče mají ruské občanství.

O kauze Evy Michalákové už jednal i český parlament a premiér Bohuslav Sobotka poslal norské premiérce dopis (více čtěte zde). Ministerstvo zahraničí předalo norské velvyslankyni už dvě verbální nóty, což je silný diplomatický nástroj. V první nótě nabídla Česká republika dohled nad rodinou i kontakt na český úřad. Norská strana odpověděla také nótou a projevila o kontakt zájem. Ve druhé nótě Česko žádá o konkrétní spolupráci. Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka totiž neexistuje právní rámec, který by instituce z obou zemí spolupracovat přiměl, proto by měli pomoci politici. Norská velvyslankyně v České republice uvedla, že norská vláda podnikne kroky pro usnadnění kontaktu úřadů.

„Ruští i norští experti upozorňují, že služba (Barnevern) své pravomoci ne vždy využívá správně, zejména v případech cizineckých rodin,“ uvádí TASS. „Nepochopení mezi rodiči a ochrannou službou, dané kulturními rozdíly, se může stát příčinou vážných potíží. Mnohá rozhodnutí Barnevernu navíc závisejí na jeho konkrétních pracovnících a na jejich kvalifikační úrovni,“ uvedla ruská agentura.

Solbergová v projevu nejmenovala konkrétní případy. Ani ve zprávě agentury TASS není o kauze Michalákových zmínka. 

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.