Norové uspořádali v pondělí večer v centru Osla

Norové uspořádali v pondělí večer v centru Osla "Pochod růží", kterým protestovali proti pátečnímu masakru. (25. července 2011) | foto: AP

Norové zvažují, že Breivika obviní ze zločinů proti lidskosti

  • 120
Norská prokuratura možná Anderse Behringa Breivika obviní ze zločinů proti lidskosti. Tak by mohl být odsouzen až na 30 let do vězení. Policisté soudí, že samozvaný bojovník proti islámu vraždil sám a neměl žádné pomocníky, ačkoli v pondělí naznačoval u soudu něco jiného.

Od roku 2008 je v Norsku možné stíhat za zločiny proti lidskosti v případech pronásledování lidí kvůli jejich politickému přesvědčení. Pokud by byl Breivik souzen podle zákona proti terorismu, může dostat maximálně 21 let. Soudci ale mohou trest před propuštěním prodlužovat.

Útoky v Norsku

Breivik u soudu v pondělí vypověděl, že v rámci údajné organizace "templářských rytířů" spolupracoval s dalšími dvěma buňkami, které mu měly pomáhat při přípravě pátečního pumového atentátu v centru Osla a střelbě do mladých sociálních demokratů na ostrově Utoya.

Vyšetřovatelé zpochybňují nejen pravdivost jeho výpovědi, ale i samotnou existenci organizace. Breivik o templářích hovořil už ve svém manifestu, kterým vyzývá k boji proti muslimům a multikulturalismu v Evropě. Původně tvrdil, že útoky provedl sám, ale později svou výpověď změnil.

Ztrácí se ve smyšlenkách, tvrdí odborník

"Máme dojem, že obviněný je ve svých tvrzeních dost málo hodnověrný. Přesto se nikdo z nás neodváží něco zcela ignorovat," řekl nejmenovaný policejní zdroj. Norové proto požádali o spolupráci kolegy v zahraničí a zkoumají také záznamy hovorů v Breivikově mobilním telefonu.

Osamělost Breivikova boje naznačuje i samotný manifest. "Vyvolávejte dojem, že vaše buňka je větší," nabádá ve svém spisu potenciální spolubojovníky. "Pokud chceš něco vykonat, vykonej to sám," napsal jako poslední záznam do svého manifestu.

"Když čtete ten dokument, intuitivně cítíte, že je sám. Zdá se, jako by se ztrácel ve smyšleném světě a nedokázal rozlišovat mezi fantazií a realitou," poznamenal k tomu švédský expert na terorismus Magnus Ranstorp.

Masakr byl až plán B

Studium dokumentu nazvaného 2083 - Evropská deklarace nezávislosti odhalilo i další detaily Breivikových plánů. Podle serveru E24.no chtěl původně vydělat až 25 milionů norských korun na spekulacích s akciemi, založit evropskou síť podobně smýšlejících radikálů a za vydělané miliony šířit svůj nenávistný manifest.

Norská policie prohledává ostrov Utöya. (25. července 2011)
Norští policisté převážejí Anderse Behringa Breivika (vlevo). (25. července...
Do ulic Osla vyšlo v pondělí večer nejméně sto tisíc Norů, kteří s květinami v

Pokud se dá věřit jeho záznamům, začal s obchodováním na burze v roce 2002 a o tři roky později dosahoval základní kapitál jeho firmy 4 miliony norských korun. V následujících třech letech ale prodělal dva miliony a právě tehdy se zřejmě rozhodl pro plán B - o velikosti jeho myšlenek se měl svět dozvědět skrze krveprolití.

Začal šetřit. Přestěhoval se zpět k matce, rozprodal majetek a pořídil si několik kreditních karet. V posledních měsících před útoky se údajně potýkal s finanční tísní. "Jsem ve vážné kreditní tísni... Tento problém by mohl celý projekt ohrozit," poznamenal si 17. června.

Chemikálie z Polska, hliník ze Švédska

Norská policie také odmítla kritiku, že měla o extremistovi dávno vědět. "Domnívám se, že ani německá Stasi by tuto osobu nebyla schopna odhalit," řekla šéfka bezpečnostního útvaru policie Janne Kristiansenová. Policie se už dříve bránila obviněním, že na ostrov Utoya nedorazila dost rychle.

Breivikovo jméno se údajně objevilo jen jednou v seznamu 50 až 60 podezřelých Norů v hledáčku Interpolu. Tehdy si Breivik za 120 norských korun (necelých 380 Kč) koupil chemikálie u polské firmy. Norská policie to však nevyhodnotila jako důvod pro reakci.

Agentura APA také uvedla, že Breivik si opatřil 150 kilogramů hliníku ze Švédska. Vydával se přitom za majitele firmy na opravu lodí. Rozemletý hliník se používá k výrobě silných bomb. Norská policie hodlá v úterý zveřejnit jména dosud známých 76 obětí pátečních masakrů. Několik lidí, včetně úředníků ministerstva spravedlnosti, se stále pohřešuje.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video