Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Norové začali jako první svítit energií z mixu mořské a říční vody

  15:33aktualizováno  15:33
Norsko slaví otevření první osmotické elektrárny na světě. Zkušební zařízení, využívající energie z procesu mísení mořské a sladké vody, stojí u jihonorského městečka Tofte. V budoucnu by Evropa mohla z osmotických elektráren získávat 5 % své současné spotřeby.

Osmotická elektrárna v norském Tofte. | foto: www.statkraft.com

Třítisícové městečko Tofte se zapíše do dějin "zelené energetiky" jako první místo, kde elektrárnu na principu osmózy spustili. Norští vědci ze společnosti Statkraft věří, že budoucí potenciál podobných elektráren na světě je výroba až 1 700 terawatthodin ročně, napsal server The Norway Post.

Samotná Evropa by potom byla schopna produkovat kolem 180 terawatthodin ročně, tedy asi pět procent své spotřeby.

"V době klimatických změn a vzrůstající potřeby po čisté energii jsme hrdí na ukázku obnovitelného energetického zdroje, který dosud nebyl využit. Za vyjádření podpory jsme také vděční korunní princezně Mette-Marit," zmínil šéf Statkraftu Bard Mikkelsen členku královské rodiny, která na otevření elektrárny dorazila.

Jak funguje osmotická elektrárna.
Princip fungování elektrárny (fotografii zvětšíte kliknutím)

Jak vlastně osmotické elektrárny pracují? Představte si dvě vodní nádrže, oddělené polopropustnou membránou. Do jedné přitéká slaná mořská voda, do druhé sladká voda blízké řeky, která ústí do moře.

Sladká voda polopropustnou membránou proniká k vodě mořské - pohybu vody zpět brání právě membrána. Tím vody "za membránou" přibývá, až přeteče do přepadu, kterým padá na turbínu. Podobně jako v přehradách.

Princip osmózy pak dokáže vytvořit stejné podmínky, jaké by panovaly ve vodní elektrárně, kde na turbínu dopadá voda z výšky 120 metrů.

OSMÓZA

Princip osmózy prvně zdokumentoval francouzský přírodovědec Henri Dutrochet ve 20. letech 19. století. Fyzikální jev jednosměrného pohybu kapaliny přes polopropustnou membránu nevyžaduje energii, funguje na principu vyrovnávání koncentrací v roztocích.

Pravda, osmotické elektrárny jsou náročné na prostor - a technické řešení membrán ve velkém rozsahu je pro vědce oříšek.

Ale jsou tu i nezpochybnitelné výhody - produkce elektřiny není závislá na rozmarech počasí, jak tomu je například u solárních nebo větrných elektráren.

Do roku 2015 chce společnost Statkraft postavit elektrárnu, která by osmotickou energií mohla zásobovat deset tisíc norských domácností.

Vhodným místem pro osmotickou elektrárnu je ústí sladkovodní řeky do slaného moře.
Vhodným místem pro osmotickou elektrárnu jsou ústí řek.

Výroba elektřiny osmózou je zatím drahá, proto se vědci před spuštěním komerčního provozu zaměří na zefektivnění technologie. To má přinést zvýšení výkonu z jednoho na pět wattů na každý čtvereční metr mebrány. Potom bude osmotická elektrárna cenově konkurenceschopná jiným obnovitelným zdrojům.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Moussa Oukabir na archivním snímku
Hlavní podezřelý: sedmnáctiletý Maročan, který toužil zabíjet „bezvěrce“

Španělská policie považuje za pravděpodobného pachatele útoku v Barceloně sedmnáctiletého Maročana Moussu Oukabira. Policisté po něm stále pátrají. Policie...  celý článek

Polonahý prezident Vladimir Putin se na dovolené chlubí jedním ze svých úlovků...
Buď jak Putin, ukaž hruď. Lidé na fotkách napodobují ruského prezidenta

Tisíce lidí se rozhodly vzdát poctu ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a vyfotit se bez trička. Reagují tak na nejnovější zveřejněné fotografie Putina z...  celý článek

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Útočník z Barcelony byl mezi zabitými teroristy v Cambrils, uvedla policie

Řidič dodávky, který v Barceloně zabil třináct lidí, je mrtvý. Podle úřadů patřil k pětici lidí, které policisté zastřelili ve městě Cambrils, když se snažili...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.