První zásilka obsahuje sedm tisíc semen od 36 afrických národů. Celková kapacita bunkru je ale mnohem větší, pojme čtyři a půl milionu zrn. Různé organizace snažící se o zachování biodiverzity podle zpravodajského serveru BBC News spravují na 600 tisíc druhů rostlin.
Na Špicberky zamíří vzorky z celé planety - z Kolumbie, Etiopie, Indie, Keni, Mexika, Peru, Filipín nebo třeba Sýrie.
Skladovací prostory zařízení, které norskou vládu přišlo na devět milionů dolarů (přes 150 milionů korun), jsou zavrtány v pískovcovém masivu za vstupním stodvacetimetrovým tunelem. Teplota v nich bude udržována na minus 18 stupních Celsia. To by mělo například semenům slunečnice nebo obilí umožnit přežít až stovky let.
Objekt je postaven v nadmořské výšce 130 metrů. Ta má zajistit, aby nedošlo k jeho zatopení ani v případě, kdy by roztály polární ledové příkrovy.
"Bunkr nebude mít žádnou trvalou obsluhu. Čas od času pouze vyšleme inspekční tým, aby prověřil, zda je uvnitř vše v pořádku," citoval server BBC News jednoho ze spolutvůrců projektu Caryho Fowlera.
Špicberky, vzdálené tisíc kilometrů od severního pólu, jsou podle tvůrců bunkru pro uskladnění vzorků semínek ideální. Souostroví leží v tektonicky klidné oblasti a okolní zima pomůže při konzervaci vzorků. Norské souostroví je navíc stabilní i politicky, což se nedá říci o řadě míst, na kterých se nacházejí některé ze 1 400 menších ´bank´ se zrny ve světě.
Díky své velikosti a bezpečnosti má norská "Noemova archa" sloužit také jako záložní sklad pro ostatní podobná zařízení právě pro případ, že budou jejich vzorky zničeny v důsledku přírodních pohrom nebo válek.
