Rozhodnutí soudu bylo podle agentury AP jen formalitou, neboť vyšší soud minulý týden zamítl žádost Noriegových právníků, aby se jejich klient mohl vrátit do Panamy.
Advokáti argumentovali tím, že Noriega prý byl ve Spojených státech držen coby válečný zajatec a ženevská konvence jeho extradici do Francie neumožňuje.
Generál Noriega byl zatčen v lednu 1990 po prosincové invazi 14 tisíc vojáků americké armády do Panamy. Na jeho hlavu vypsala tehdejší americká vláda odměnu ve výši dvou milionů dolarů, nikdy ji však nevyplatila. Noriega se po přechodném azylu na velvyslanectví Vatikánu vzdal americkým jednotkám sám.
Noriega byl v roce 1992 v Miami na Floridě odsouzen ke 40 letům odnětí svobody. Faktický vládce středoamerické země v letech 1983 - 1989 se za mřížemi ocitl nikoli kvůli svým politickým skutkům, ale kvůli podílu na obchodu s drogami a praní špinavých peněz. Trest mu byl v roce 1999 zkrácen o deset let.
Na Noriegu přitom i ve vlasti čeká několik obvinění a rozsudků, včetně 15 let vězení za podíl na vraždě levicového aktivisty.
Podle panamské legislativy by si odsouzený mohl po dovršení 74 let odpykat zbytek trestu v domácím vězení. Noriegovi je podle některých zdrojů 72, podle jiných 73 let.
