Úprava pravidel prezidentské volby má zabránit opakování sporům o platnost podpisů na nominačních peticích, které předcházely první přímé volbě před více než třemi lety. Ministerstvo vnitra kvůli zpochybněným podpisům odmítlo připustit některé z přihlášených adeptů do volebního klání.
Novela je podle ministerstva vedena snahou vyhovět požadavku Ústavního soudu, který doporučil minimalizovat riziko falšování podpisů na petici a zároveň upravit ověřování jejich pravosti.
Proti volebnímu právu pro cizince byl hlavně Úsvit
Terčem kritiky především poslanců Úsvitu se stalo další ustanovení novely, podle něhož by v Česku mohli hlasovat v evropských i obecních volbách také občané EU, kteří mají v ČR třeba jen přechodný pobyt. Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) i zástupců dalších stran změna vychází z unijních předpisů i rozhodnutí brněnského krajského soudu.
Zástupci Úsvitu to však vnímali jako potenciální ohrožení a otvírání dveří pro připuštění cizinců na správě českých záležitostí. „Takové návrhy nemůžeme připustit, to přece nemůže projít,“ přidala se i Jana Lorencová z ANO.
Uchazeči o Hrad Hilšerovi vadí, jak vláda mění podmínky pro kandidáty |
„Občané Evropské unie, to není záruka, to dokážou být pěkní miláčkové,“ rozhorlil se poslanec Úsvitu Martin Lank s poukazem na to, že například na teroristických útocích v západní Evropě se podíleli občané tamních zemí. Jan Farský (SLK) oponenty novely označil za obchodníky se strachem, kteří na tom stavějí svou politickou kariéru. I Ondřej Benešík (KDU-ČSL) potvrdil, že občané EU mají volební právo pro evropské a komunální volby v Česku od jeho vstupu do Unie.
Novela má také umožnit voličům žádat o voličský průkaz elektronickou cestou a stranám umožní elektronicky nominovat zástupce do okrskových volebních komisí. Místo rodného čísla na nominačních peticích pro kandidáta na senátora bude podle úprav stačit datum narození.
Novela také nově upravuje časová pásma pro hlasování v zahraničí, aby všechna byla pokryta. Při volbě prezidenta v roce 2013 vyvstal problém kvůli přechodu na zimní čas u zastupitelských úřadů v Jižní Americe, když zákon nepočítal s tamním časovým posunem. Hlasy by se tam při dodržení doslovného znění zákona začaly sčítat ještě v době, kdy mohli lidé hlasovat. Situaci musela tehdy vyřešit rozhodnutím Státní volební komise.
