Koncem dubna bude nejnápadnějším tělesem na obloze planeta Venuše. Do pozdního večera půjde pozorovat i planetu Mars. Tu můžeme vyhledat na pomezí souhvězdí Berana a Býka.
V první polovině noci bude v dubnu v souhvězdí Blíženců viditelná také největší planeta Sluneční soustavy - Jupiter. Kromě vlastní planety budou vidět i jeho čtyři největší měsíce - Io, Europu, Ganymeda a Kalisto, které svým dalekohledem pozoroval už Galileo Galilei.
Na obloze bude až do noci vidět i Saturn. Jeho prstence teď vidíme z jižní strany. Nejširší se ale budou pozemšťanům jevit až za rok - v dubnu 2003.
Úplněk bude 27. dubna
Měsíc můžeme na večerní obloze pozorovat od 18. do 26. dubna. Nejlepší pozorovací podmínky nastanou kolem 20. dubna, kdy je Měsíc v první čtvrti. Tehdy, na rozdíl od úplňku (nastává 27. dubna), vynikne plastičnost měsíčního povrchu.
Pozorovat můžeme i množství dalších zajímavých objektů hvězdného vesmíru. Vidět budou například dvojhvězdy Izar v souhvězdí Pastýře nebo Mizar a Alcor ve Velkém Voze. Na hvězdokupy se můžeme podívat do souhvězdí Raka, Blíženců, Persea a Herkula.
|
Konec dubna přinese zajímavý úkaz |
|
Planety, které jsou vidět pouhým okem, – Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn – vytvoří po 20. dubnu poměrně vzácnou konstelaci. Merkur, Venuše, Mars a Saturn budou na nebi seskupené v oblasti s průměrem menším než 10 stupňů. Jupiter bude o něco výš. Nejtěsněji u sebe budou 4. května. Tento úkaz se vyskytuje jednou za padesát let. Jen pátého května 2000 se k pěti planetám přidal i Měsíc. Úkaz byl ale tehdy ze Země nepozorovatelný. Nejtěsnější přiblížení planet se v posledních dvou tisíciletích událo 11. dubna 1128, dávno před tím, než byly planety identifikované a pojmenované. |
