Pokud bude i příznivé počasí, pak bude podle Jany Tiché z observatoře na jihočeské Kleti, která se zabývá pozorováním planetek a komet, stát za to "vylézt z pelíšků" a obrátit oči k obloze.
Leonidy se jmenují podle latinského názvu souhvězdí Lva (Leo), kde se nachází radiant roje, což je místo odkud meteory zdánlivě vyletují.
Původcem Leonid je periodická kometa 55P/Tempel-Tuttle. Oblak drobných částic, takzvané meteoroidy, které zanechává ve své dráze, se periodicky střetává se Zemí. Leonidy se výjimečně projevují meteorickými dešti, při nichž jsou vidět stovky i tisíce padajících hvězd za hodinu. Bylo tomu tak v letech 1833, 1866 a 1966.
Kometa se jmenuje podle svých dvou objevitelů. Ernst Wilhelm Liebrecht Tempel z Marseille ji pozoroval 19. prosince 1865 a Horace Parnell Tuttle ji v USA nezávisle na něm pozoroval 5. ledna 1866.
Meteorický roj Leonidy, jak jej zobrazila NASA
Kometu sledoval také rakouský astronom Theodor von Oppolzer z Josefova v prosinci 1865 a únoru 1866 a spočítal její dráhu. Italský astronom Giovanni Schiaparelli upozornil na její výraznou podobnost s dráhou meteorického roje Leonid.
V historických záznamech byly nalezeny údaje svědčící o tom, že vůbec poprvé byla tato kometa zaznamenána v Číně, Koreji a Japonsku již v roce 1366. Tehdy byla tak jasná, že byla vidět pouhým okem. Její jasnost v roce 1366 byla výsledkem těsného průletu kolem Země ve vzdálenosti 3,4 milionů kilometrů a představuje druhé nejbližší známé přiblížení komety k Zemi.
Na Kleti kometu pozorovali už 1.ledna 1998. Přesná měření polohy využili ke zpřesnění její dráhy. Kometa obíhá kolem Slunce po velmi protáhlé eliptické dráze s oběžnou dobou 33,2 roku.
