Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Noční klid vám zajistí jen špunty do uší. Jeho dodržování je složité

  3:01
Reportér MF DNES vyzkoušel, jak je to s dodržováním nočního klidu ve velkém i menším městě. Alespoň podle decibelů. Ani v jednom zákonem garantovaný noční klid neexistuje. V centru Prahy řve hudba ze stánků, v Mělníku na celé náměstí diskotéka. Lidem v okolí úřady nepomůžou.
diskotéka-ilustrační foto

Diskotéka je často slyšet i v noci. Úřady vám ale nepomohou. Ilustrační foto | foto: archiv

Pracuji v Praze přes osm let, ale dnes ji vnímám poprvé úplně jinak než předtím. Mám v ruce speciální přístroj, který měří hluk. Vypadá jako větší mobil. V deset večer už by se na displeji nemělo objevit číslo vyšší než čtyřicítka, což je limit pro noční klid v decibelech. Ale objeví se. V případě hluku z hudby je limit dokonce ještě o pět decibelů přísnější. Rušení nočního klidu je jeden z nejčastějších důvodů, proč lidé volají městskou policii. Ministerstvo zdravotnictví připravuje proti hluku nový zákon. Ten je dnes nejasný a nevymahatelný.

Pouliční hluk neměříme

V Praze 1 mezi Vltavou a Václavským náměstím noční klid prakticky neexistuje, a to i v této turistické lokalitě pořád žijí tisíce lidí. Zapínám hlukoměr na rohu Václavského náměstí a Vodičkovy ulice u stánku s buřty kolem půl jedenácté večer. Stánkař láká zákazníky reprodukovanou hlasitou hudbou. Na displeji svítí číslovka 63. Totéž se opakuje na Můstku u krámku se suvenýry.

FAKTA

Hluk v noci

MF DNES měřila, jestli se dodržuje noční klid, přístrojem Voltcraft. Limit pro noc je 40 decibelů. Naměřit nulu je však nemožné i ve zdánlivě "tiché" místnosti. Citlivý přístroj tam zaznamená necelých 20 decibelů.
Výsledky:

Pondělí 31. 7., 22:30, Václavské náměstí, až 63 decibelů

Pátek 3. 8., 22:30, ulice před klubem Modrá vopice, až 63 decibelů

Pátek 3. 8., 23:30, Mělník, náměstí Míru, až 70 db

Pro srovnání: Pondělí 31.7., 23:00, ulice Kováků na Smíchově, kde jsou slyšet z dálky jenom tramvaje a lidský hovor: 50 db, tedy také přes limit.

Ráno se obracím na hygienickou stanici. Ta už v Praze 1 řešila letos podle hygienika Matěje Čermáka 30 stížností na hluk. Ve třetině případů pak požádala o speciální měření, po kterém může padnout pokuta. Jenže běžný "pouliční" hluk nemá v kompetenci. Zabývá se většími kulturními akcemi.

Na vysočanský klub Modrá vopice jsem dostal tip: lidé z blízkého sídliště hudbu odtamtud slyší i po desáté hodině. Zrovna tam běží punkový koncert. Noc je horká a okna otevřená dokořán. Hudba je slyšet i na ulici. Naměřil jsem přes 60 decibelů. Provozovatel Modré vopice Lubomír Kaštánek se proti stížnostem ohrazuje.

"Máme za sebou profesionální hluková měření, která byla potřebná pro novou kolaudaci v únoru 2012," argumentuje. Tvrdí, že letos stížnosti na hluk ustaly a že mi mohl zvednout hodnoty na přístroji i projíždějící vlak.

Mělník patří k turisty hojně navštěvovaným městům a má několik hudebních klubů. Přesto mě síla dusavých basových tónů linoucích se z Bill Music Clubu překvapuje. Je slyšet přes celé náměstí a pod okny hodnoty na přístroji poprvé překročí i sedmdesátku. Ještě ho násobí pokřikující teenageři, kteří se vyklánějí z otevřených oken. "Návštěvníci klubu si někdy sami otevřou okna. V září nainstalujeme klimatizaci, a pak už se okna otevírat nebudou," slibuje spolumajitel Billa Petr Nápravník.

V každém městě je to jinak

Praxe ochrany před hlukem v Česku je nejednotná a předpisy nejasné. Dokonce i hygienik Čermák přiznává, že když si jednou stěžoval jako občan na rušení nočního klidu u sousedů, moc mu to nepomohlo. Policie se do příslušného domu ani nedostala.

V jednom pražském obvodu se pořadatelé marně domáhají povolení a musí s koncerty končit v deset. Jinde mají v rukou orazítkované papíry různých úřadů, které jim ale k ničemu moc nejsou, protože na ně pořád stejně někdo volá strážníky. Ale ani to nemusí pomoci. I když slyší hudbu celá ulice, je to přestupek, který se kupodivu těžko prokazuje. Ukazuje to příklad Litvínova.

V Litvínově jsem sice neměřil, ale bavil se o tamních zkušenostech se zástupcem šéfa strážníků. Ti vyjíždějí k hlučné společnosti i víckrát za noc. Začínají "domluvou", někdy to pomůže. Když však hospodský oponuje, že neruší, mají strážníci smůlu. Přestupek se předává na radnici, kde už požadují úředníci svědky a přesné měření. "Měření je drahé a pracné. Kvůli průkaznosti se musí dvakrát opakovat. Většinou se od něj ustupuje," vysvětluje strážník Zdeněk Urban. Pro jednorázové akce je tak předpis úplně nepoužitelný.

Expert Josef Novák ze společnosti Akustika Praha kromě toho připouští, že současný limit je tak přísný, že se v centrech měst nedá dodržet. I hlasitější hovor už ho skoro přesahuje.

Nový zákon na ministerstvu zdravotnictví se teprve rodí. Už teď se ví, že většinu pravomocí ponechá obcím. "V Evropě je taková tendence, že rozhodují radnice. Buďto musí jedněm zdůvodnit, proč jim koncerty končí už brzy, nebo druhým, proč jsou rušeni," upozorňuje odborník na akustiku Novák. Proto poslanec za ODS Jiří Šulc navrhl další zákon, který plošně umožní žádat o výjimku z nočního klidu i na větší soukromou oslavu. Novák zase navrhuje řešení inspirované Velkou Británií. "Chodí tam úředníci zvaní environmental officers (úředník pro životní prostředí). Hluk posuzují pouhým uchem, neřídí se limity. A mají pravomoc zabavit aparaturu," vysvětluje Novák.






mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.