Akce přetahující dvaadvacátou hodinu musejí být nově vyjmenovány v obecně závazné vyhlášce. Dříve přitom stačilo, aby zkrácení doby nočního klidu schválila rada nebo zastupitelstvo města případ od případu. Někteří starostové nyní věští konec spontánní zábavy.
„Je to další krok k tomu, aby především spolky ztratily chuť pořádat jakékoliv akce. Všechny jsem je oslovil, ale bylo pro ně velmi obtížné na začátku září plánovat akce na další rok a zařadit je do vyhlášky. S akcemi, které organizují na základě podnětů lidí nebo spontánnosti, s těmi mají smůlu. Rozhodně ubude společenských a kulturních akcí, nikdo nebude riskovat, aby na něj jako na pořadatele někdo podal stížnost,“ komentoval požadavek například starosta Višňové na Znojemsku Vladimír Korek.
Ticho! V noci bude klid, úřady přitvrdí
Více o důsledcích novely si můžete přečíst v úterní MF DNES.
Akce, které nebudou včas ohlášeny, mohou do vyhlášky přidat obce jen výjimečně. Zasedání zastupitelstev se navíc koná zpravidla jen jednou za čtvrt roku a rozhodnutí nabývají účinnost až po patnácti dnech. Narychlo odsouhlasit novou akci proto nebude možné.
Novela zákona přitom reaguje na nález Ústavního soudu z letošního června, v němž tribunál vyzývá k informování obyvatel obce o zkrácení doby nočního klidu s dostatečným předstihem. „Aby lidé mohli počet a rozložení probdělých nocí v roce předvídat, tedy aby přesně věděli, kdy či za jakých okolností na nerušený odpočinek v délce osmi hodin vzhledem k místním specifikům nemají nárok,“ vysvětlili soudci verdikt.
Rušit jen výjimečně
Záměr chránit občany před rušením nočního klidu popsal také mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. „Zákonem chráněný zájem na ochraně nočního klidu má přednost před konáním narychlo svolaných akcí či oslav. Obce by se proto měly při zkracování či nevymezování doby nočního klidu omezovat pouze na výjimečné případy a mělo by se tedy jednat jen o několik dní v roce,“ popsal smysl omezení mluvčí.
Přestupkový zákonPřestupku se dopustí ten, kdo poruší noční klid. Dobou nočního klidu se rozumí doba od 22. do 6. hodiny. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo žádnou. |
Zda zákon sníží počet případů nežádoucího rušení občanů, ukáže až čas. Jistý zádrhel však naznačují dosavadní statistiky. Například v Brně letos strážníci řešili už 245 případů rušení nočního klidu. Většinou se však jednalo o rozjívené jednotlivce či skupinky nebo o hlasitou hudbu z restaurací.
„K rušení nočního klidu dochází nejčastěji u dopravních uzlů nebo na sídlištích, často v době, kdy se lidé vracejí z restaurací a mají potřebu sdělit své rozjitřené emoce co nejširšímu počtu osob,“ popisuje zkušenost preventista brněnských strážníků Michal Simandl. Soukromých oslav malého rozsahu se přitom novelizace netýká.
