Noc v Bělehradě byla klidnější

- Hlavní město Jugoslávie Bělehrad zažilo na pátek poměrně klidnou noc. Letecký poplach byl zrušen už kolem půlnoci a město samé cílem náletů NATO vůbec nebylo. "Slyšeli jsme jen detonace směrem od nedalekého vojenského letiště," řekl Českému rozhlasu Václav Štěpánek, který na bělehradské univerzitě učí češtinu.
Útoky byly podle jugoslávské agentury Tanjug směrovány na města Kraljevo, Niš a Podgorica.

Představitelé NATO nechtějí sdělit, kolik srbských cílů bylo zasaženo, avšak američtí představitelé prý byli spokojeni, že byly vybrány a zasaženy správné cíle.
Podle jugoslávské agentury Tanjug aliance ve čtvrtek večer zaútočila především proti městu Kraljevo ve středním Srbsku, kde bylo podle bělehradské agentury Beta zaznamenáno přes deset silných explozí a palba jugoslávských protiletadlových děl. Sérii silných explozí a palbu protiletadlové obrany bylo slyšet rovněž v metropoli Kosova Prištině. Tři výbuchy byly zaznamenány v černohorské metropoli Podgorici.
Terčem útoků se stalo rovněž vojenské letiště asi dvacet kilometrů severozápadně od Bělehradu. Podle svědků bylo slyšet pět až šest detonací. Při útocích NATO v noci na pátek byla poškozena kontrolní věž.
Nálety byly hlášeny i z jihosrbské Niše, kde bylo také ostřelováno letiště.
Terčem se stala rovněž velká kasárna jugoslávské armády ve městě Uroševac v jižním Kosovu, jež byla podle pozorovatelů základnou vojenské operace proti kosovským Albáncům. Pozorovatelé vedou spor o tom, zda kasárna byla před útokem vyklizena.
Další cíle v Srbsku zahrnují televizní retranslační stanici na hoře Jastrebac 200 kilometrů jihozápadně od Bělehradu a vojenské komunikační centrum na hoře Bukulja 70 kilometrů jihozápadně od jugoslávské metropole.
V Černé Hoře byly kromě Podgorice, jež byla zasažena ve 20:30 SEČ, napadeny rovněž některé vojenské a námořní základny. V kasárnách v Danilovgradu byly podle nepotvrzených zpráv zaznamenány oběti.
Podle Pentagonu letouny NATO při druhé vlně útoků narazily na menší odpor než předchozí noci. Ani v noci na pátek prý žádné letadlo NATO nebylo sestřeleno.
Srbské zdroje nicméně tvrdí, že nad dvěma různými oblastmi Srbska jugoslávská armáda sestřelila tři letouny aliance. Podle jugoslávské státní televize bylo údajně sestřeleno i 15 raket s nízkou dráhou letu.
Washington v posledních hodinách zopakoval, že zastavení útoků NATO záleží na jugoslávském prezidentovi Slobodanu Miloševičovi, respektive na jeho souhlasu s připraveným mezinárodním mírovým řešením kosovské krize. Poradce amerického prezidenta Billa Clintona pro otázky národní bezpečnosti Samuel Berger nicméně naznačil možnost změn v dohodě, kterou již podepsali kosovští Albánci.
Miloševic však podle Bergera musí přijmout "rámec dohody" a její případné změny "musí být přijaty Kosovany".
"Řekli jsme, že (Miloševic) musí přijmout rámec dohody z Rambouillet, aby se dospělo k mírové dohodě," prohlásila také americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová.
Jugoslávský prezident v minulosti především odmítal vojenskou část dohody, jež předpokládala rozmístění zahraničních jednotek Kosovu.
"Přestaňte nás bombardovat a my zastavíme všechny operace proti teroristům, kteří vyprovokovali útoky NATO proti Srbsku," prohlásil jugoslávský vicepremiér Vuk Draškovic v rozhovoru pro britskou televizní stanici Sky. "Myslím, že musíme přijmout kompromis," odpověděl na otázku, zda je čas pro diplomacii a kompromisy.
Podle Draškoviče nelze vinu za letecké útoky NATO připisovat pouze Srbsku. Akce srbských ozbrojených sil, kterými aliance odůvodňuje svůj postup, prý byly vyvolány útoky Kosovské osvobozenecké armády (UCK).
Povstalecká UCK ve čtvrtek dementovala tvrzení, že v jihosrbském Kosovu zahájila ofenzívu proti srbským ozbrojeným silám. Albánské úřady současně obvinily srbské oddíly, že při útoku na vesnici v jižním Kosovu, nedaleko hranic s Albánií, zastřelily 20 venkovanů.
V prohlášení vedení UCK, jež bylo ve čtvrtek večer přečteno v albánské televizi, se uvádí, že "bojovníci UCK se pouze bránili a budou to i v budoucnu dělat všemi prostředky". Prohlášení vyzývá všechny Albánce, ať žijí kdekoli, aby přispěli k boji za mír, nezávislost a demokracii v Kosovu. Albánská televize informovala o prudkých bojích v konfliktní jihosrbské oblasti.
"Srbské síly bombardovaly vesnici Goden, pak zapálily domy a poté zastřelily dvacet venkovanů," oznámil albánský ministr informací Musa Ulqini s odvoláním na svědectví obyvatel Godenu, jimž se podařilo uprchnout do Albánie. Informace o zastřelení dvaceti obyvatel vesnice ovšem nemohla být potvrzena z nezávislých zdrojů.