Oficiální změna času nastala ve dvě hodiny ráno. Například v Třešti na Jihlavsku ale na nový čas "najeli" už v pátek. Místní totiž v předstihu přeřídili obří sluneční hodiny v centru města. Rituál doprovázel tradiční slavnostní program, jehož vrcholem byla choreograficky propracovaná výměna číslic na ciferníku.
Stejně jako jindy měly při nastavování hodin hlavní úlohu děti ze zdejších mateřských a základních škol.
Přechod na letní čas může být pro některé jedince nepříjemný kvůli tomu, že musejí vstávat o hodinu dříve. S tím má podle psychologa Ivana Davida problém každý desátý člověk. Mnohem lépe lidé snášejí přechod na zimní čas, kdy si mohou hodinu přispat.
Radost z časové rošády nemají ani železničáři. Kvůli přechodu se zpozdilo dvacet nočních vlaků. Časové manko nabraly spoje, které jsou v okamžiku přesunu ručiček na trase, nebo se vydávají na cestu mezi druhou a třetí hodinou ranní. Jde především o mezinárodní rychlíky z východní Evropy.
Se zpožděním jel od Bohumína například rychlík Silesia z Krakova do Prahy nebo rychlík Chopin z Varšavy do Vídně. S hodinovým zpožděním přijel do Prahy také rychlík číslo 208 z Moskvy nebo spoj číslo 224 ze slovenského Humenného. Oba se zpozdily až na českém území. Stejně je na tom i rychlík Pannonia z Bukurešti.
Letní čas se zavedl po první světové válce kvůli úspoře elektřiny. Podle odborníků ale víc světla navečer našim peněženkám neuleví. - čtěte Změna času neprospívá lidem ani ekonomice
