Nobelovy ceny vědcům se udělují za objevy, které posunuly vědecké poznání. Tento týden je obdrželi výzkumníci, kteří také pomohli bezprostředně změnit život mnoha běžných lidí.
Tak například cenu za fyziku si odnesli vědci, díky nimž dnes posloucháme hudbu z CD přehrávačů, telefonujeme mobilními telefony, používáme počítače, dostávají se k nám informace přes internetové kabely z optických vláken, nestojíme zbytečně dlouho u pokladny, protože ta je vybavena čtečkou čárového kódu. To vše a mnoho dalšího je výsledkem objevů Američana Herberta Kroemera a Rusa Žorese Alferova, kteří vyvinuli polovodiče použitelné v rychlých počítačích a optoelektronice. Další Američan, Jack Kilby, byl oceněn za podíl na vynálezu integrovaného obvodu (čipu), díky němuž dnes počítače mohou ovládat všechno od automatické pračky po kosmickou sondu. Laureáti za chemii zase pomohli lidem k tomu, aby mohli fotit na film z antistatických látek nebo aby je před elektromagnetickým vyzařováním z počítačové obrazovky mohl bránit ochranný kryt. Američané Alan Heeger a Alan MacDiarmid a Japonec Hideki Širakawa objevili, že plasty se mohou po úpravách stát elektricky vodivými. Tak vznikají materiály, které kombinují vodivé vlastnosti kovů s lehkostí a pružností plastů. Ty mohou sloužit pro výrobu slunečních článků či displejů mobilních telefonů a obrazovek malinkých televizorů. Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu tentokrát dostali výzkumníci, kteří nezávisle na sobě položili základy k poznání toho, jak vlastně mozek řídí naše tělo, kde a také jak si ukládá záznamy. Díky Švédu Arvidu Carlssonovi a Američanům Paulu Greengardovi a Eriku Kandelovi už lékaři mají a určitě ještě získají léky proti některým nervovým chorobám, kterých v civilizaci přibývá mimo jiné i s rostoucí délkou života.
- pátek 13. října 2000
