Nobelovu cenu za mír dostala Keňanka

  • 143
Nobelovu cenu za mír získala čtyřiašedesátiletá keňská politička Wangari Maathaiová. Zakladatelka hnutí Zelený pás nechala mimo jiné vysázet miliony stromů, aby zabránila devastaci životního prostředí a dala tak práci keňským vesničankám. Už podeváté neuspěl Václav Havel.

"Děkuji mnohokrát, jsem tak překvapená," svěřila se dojatá Keňanka norské televizi.

Maathaiová je první Afričankou, která získala Nobelovu cenu míru a vůbec první oceněnou z rozlehlé oblasti kontinentu mezi Egyptem a Jižní Afrikou.

Nobelův výbor ocenil její "příspěvek k udržitelnému rozvoji, demokracii a míru". Vyzdvihl, že keňská politička neomezuje ochranu životního prostředí na péči o přírodu, ale věnuje značnou pozornost i životním podmínkám obyvatel.

Světový mír je závislý i na naší schopnosti chránit životní prostředí, uvádí se v prohlášení výboru, a Maathaiová stojí v popředí boje o kvalitní životní prostředí a přijatelný sociální, ekonomický a kulturní rozvoj v Keni a celé Africe.

Wangari Maathaiová se narodila v Keni, biologii vystudovala v USA. Jako první žena ze střední a východní Afriky získala doktorát. Pro zajímavost, její manžel - poslanec parlamentu - jako jeden z důvodů rozvodu uvedl, že je příliš vzdělaná.

Maathaiová koncem 70. let založila hnutí Zelený pás, které vysázelo přes dvacet milionů stromů. Keňa trpěla masivní erozí odlesněné půdy. Program dal navíc práci chudým vesnickým ženám. Hnutí se později rozšířilo po celé Africe.

Maathaiová byla za své aktivity několikrát vězněna, v roce 1991 ji vláda propustila až po nátlaku Amnesty International. O sedm let později kritizovala prezidenta za to, že podpořil vykácení stovek hektarů lesa kvůli stavbě luxusních domů.

V roce 1997 sama kandidovala na prezidentku, strana ale několik dnů před volbami její kandidátku bez udání důvodu stáhla. Před dvěma lety byla Maathaiová zvolena do parlamentu a stala se náměstkyní ministra životního prostředí.

Václav Havel neuspěl ani podeváté
Nobelův výbor vybral počátkem roku ze 194 navržených jednotlivců a organizací dvě až tři desítky jmen. Do užšího výběru postoupilo pět až deset kandidátů. Pětičlenný norský Nobelův výbor vybral vítěze na své poslední schůzce minulý týden.

Václav Havel neuspěl ani podeváté. Poprvé se ocitl na kandidátské listině v roce 1989. Tehdy ale dostal přednost tibetský duchovní vůdce dalajláma. Loni "porazila" českého exprezidenta íránská právnička Šírín Ebadíová.

Pozorovatelé letos dávali největší šance šéfovi Mezinárodní agentury pro atomovou energii Baradejovi. Mezi kandidáty byl také papež Jan Pavel II., prezidenti Chirac a Bushe či premiér Blair, z organizací Armáda spásy nebo Evropská unie.

V Norsku se rozhoduje pouze o ceně za mír. Ceny za lékařství, fyziku, chemii a literaturu už rozdal švédský Nobelův výbor. V pondělí ukončí letošní nobelovský týden Švédská banka, která udělí ocenění za ekonomické vědy.

Nobelovu cenu za mír získala čtyřiašedesátiletá keňská politička a ochránkyně životního prostředí Wangari Maathaiová. (8. října 2004)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video