Čínského rodáka Kaoa ocenila Královská švédská akademie věd za jeho objev z poloviny 60. let, jak přenášet světlo na velké vzdálenosti pomocí kabelů z optických vláken. Jeho výzkum je jedním ze základních kamenů moderních komunikačních sítí, včetně vysokorychlostního internetu.
"Text, hudba, obrázky a videa mohou být šířeny po zeměkouli ve zlomku sekundy," připomněla akademie praktické uplatnění jeho výzkumu.
Willard BoyleNarodil se 19. srpna 1924 v Amherstu v kanadské provincii Nové Skotsko. Má americké občanství. Boyle vystudoval McGillovu univerzitu v Montrealu, doktorát získal v roce 1950. V roce 1953 nastoupil do slavných Bellových laboratoří. Boyle je podepsán i pod vynálezem polovodičového injekčního laseru (laserová dioda). |
Dvojice vědců působících v USA si cenu odnesla za vynález CCD senzoru - elektronické součástky, která dokáže snímat obrazové informace a našla uplatnění ve videokamerách, digitálních fotoaparátech, faxech, skenerech nebo například astronomických dalekohledech.
"Přinesli revoluci do fotografie tím, že světlo může být zachyceno elektronicky namísto na filmový pás," zdůraznila akademie přínos jejich objevu z roku 1969.
"Letošní Nobelova cena za fyziku oceňuje dva vědecké úspěchy, které pomohly formovat základy dnešních, sítěmi propojených společností," uvedla ve zdůvodnění Královská švédská akademie věd, která o držitelích ceny za fyziku rozhoduje.
"(Laureáti) vytvořili mnoho praktických novinek pro každodenní život a dodali nové nástroje pro vědecký výzkum," vyzdvihla práci oceněných.
CCD vynalezli Boyle a Smith v Bellových laboratořích už před čtyřiceti lety. Práce na vynálezu CCD prý vědcům trvala zhruba pouhou hodinu. Boyle se Smithem načrtli na tabuli několik obrázků, pak šli do laboratoře první jednoduché CCD vytvořit.
George SmithNarodil se 10. května 1930 ve White Plains ve státě New York. Bakalářské studium ukončil na Pensylvánské univerzitě (1955), doktorát získal na Chicagské univerzitě (1959). V Bellových laboratořích pracoval v letech 1959 až 1986, věnoval se hlavně výzkumu nových laserů a polovodičových součástek. |
V roce 1970 Bellovy laboratoře postavily první kameru, která používala polovodičový obrazový snímač, o pět let později už světu představili první kameru s obrazovou kvalitou, která stačila pro televizní vysílání.
Od roku 1983 se CCD používají také v astronomických dalekohledech (například Hubbleův teleskop), a přinášejí tak průlom do astronomie.
Ocenění fyzikové si rozdělí částku ve výši deseti milionů švédských korun, což je téměř 25 milionů českých korun. Kao získá polovinu této sumy, o druhou polovinu se podělí Smith a Boyle.
Diplom, zlatou medaili i peněžní odměnu převezmou tradičně jako ostatní letošní laureáti 10. prosince, v den smrti vynálezce dynamitu Alfreda Nobela v roce 1896.
Loni výbor ocenil v oboru fyziky dvojici japonských vědců Makota Kobajašiho a Tošihideho Maskawu spolu s Američanem japonského původu Yoichirem Nambuem za jejich příspěvek k poznání elementárních částic a pochopení fungování vesmíru.
Charles Kuen KaoNarozen 4. listopadu 1933 v Šanghaji, podle dostupných zdrojů má čínské, americké a britské občanství. Roku 1966 objevil, jak za pomoci vysoce transparentních skleněných vláken přenášet světlo na dlouhé vzdálenosti. Je považován za průkopníka výzkumu optických vláken, která slouží k rychlému přenosu dat a stala se základem dnešního propojeného světa. Díky jeho objevu bylo možné přenášet světelné signály do vzdálenosti více než sta kilometrů namísto původních 20 metrů. V roce 1996 odešel do důchodu. |
