Nobelovu cenu za fyziku dostali vědci za výzkum supertenkého uhlíku

Nobelovu cenu za fyziku získali za rok 2010 André Geim a Konstantin Novoselov. Vědci z univerzity v Manchesteru dostali ocenění za výzkum grafenu. Supertenký uhlíkový materiál lze využít při výrobě počítačových prvků nebo v oblasti nanotechnologií.

Laureáti Nobelovy ceny za fyziku za rok 2010 Konstantin Novoselov (vlevo) a André Geim | foto: AP

Podle Švédské královské akademie věd, která cenu uděluje, se oběma vědcům podařilo dokázat, že extrémně tenká vrstva uhlíku o tloušťce pouhého jednoho atomu má výjimečné vlastnosti z říše kvantové fyziky.

Grafen

Grafen v současnosti představuje nejtenčí a zároveň nejpevnější materiál na světě. Je výborným vodičem elektrického proudu, nejlepším známým vodičem tepla a je propustný pro světlo. Do budoucna by mohl být využit například pro výrobu některých elektronických součástek, zejména velmi rychlých tranzistorů. Mohl by také posloužit při studiu podmínek panujících v blízkosti černých děr.

"Díky tomu, že je prakticky průsvitný a dobře vodivý, je grafen vhodný při výrobě průhledných dotykových obrazovek, světelných panelů, a možná dokonce solárních článků", upřesnila švédská akademie.

Vědci grafen získali z obyčejné tuhy. "Každý, kdo něco psal obyčejnou tužkou, s ním má zkušenost, a je možné, že při psaní na papíře ulpěla jen jedna vrstva atomů, grafen," uvedla švédská akademie věd.

Oba původem ruští vědci bádají na univerzitě v britském Manchesteru. Součástí prestižního ocenění je odměna ve výši deset milionů švédských korun (zhruba 26,5 milionu korun českých). Obnos si oba vědci mezi sebe rozdělí.

Jednapadesátiletý Geim má nizozemské občanství, šestatřicetiletý Novoselov přijal britské občanství.

Před osmi lety získal Antinobelovku

Oba vědci si cenu převezmou na slavnostní ceremonii předávání Nobelových cen 10. prosince, v den 114. výročí úmrtí zakladatele ocenění, švédského chemika Alfreda Nobela.

Zajímavostí je, že André Geim v roce 2000 získal i takzvanou Antinobelovku. Humornou cenu, kterou udělují na Harvardu za bizarní objevy, obdržel Geim ještě jako pracovník Nijmegenské univerzity v Nizozemí za výzkum žab levitujících nad magnetickým polštářem.

Loni Nobelovu cenu za fyziku dostali vědci, kteří umožnili vznik současné podoby internetu a digitální fotografie. Charles Kao ji získal za objev, jak optickými vlákny rychle přenášet data na velké vzdálenosti, a George Smith s Willardem Boylem za vynález čipu, který je základem všech digitálních fotoaparátů.

UDĚLOVÁNÍ NOBELOVÝch CEN

Prestižní ocenění nesou jméno švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Ten ve své závěti rozhodl, že jeho majetek bude vložen do fondu, z něhož bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě. První Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1901.

V pondělí Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii získal britský fyziolog Robert Edwards, průkopník umělého oplodnění.

Tento týden se udělí i další Nobelovy ceny:

Chemie - středa 6. října v 11:45

Literatura - čtvrtek 7. října ve 13 hodin

Nobelova cena míru - pátek 8. října 11:00

Ekonomie - pondělí 11. října ve 13 hodin