Al Gore

Al Gore | foto: Profimedia.cz

Nobelovu cenu míru dostal „klimatický křižák“ Al Gore

  • 1564
Letošní Nobelovu cenu za mír si rozdělí bývalý americký viceprezident Al Gore a Mezivládní panel pro klimatické změny. Bojují za zmírnění dopadů lidské činnosti na planetu. Globální oteplování je podle Gorea nezvratný fakt a člověk proti němu musí bojovat.

Laureáty vyhlásil Nobelův výbor v norské metropoli Oslu. Gore a IPCC, vědecký orgán Organizace spojených národů založený v roce 1988, si rozdělí odměnu 1,5 milionu dolarů.

Výbor letos vybíral z celkem 181 kandidátů. Na Goreovi a mezivládním panelu ocenil jejich "snahu šířit povědomí o klimatických změnách a položení základů pro opatření k boji proti těmto změnám", napsala agentura AP.

"Al Gore patří k nejznámějším osobnostem Ameriky. Ale teď se navždy změnil - je z něj historická osobnost. Dostal se do jednoho z nejprestižnějších klubů v dějinách, do klubu nositelů Nobelovy ceny za mír," poznamenala americká televizní stanice CNN.

"Hluboce si té ceny vážím. Navíc mám tu čest sdílet ji s IPCC, díky čemuž má pro mě ještě větší význam," prohlásil Gore. "Má žena Tipper a já darujeme sto procent odměny Alianci pro ochranu klimatu, neziskové organizaci, která se snaží změnit veřejné mínění o klimatických změnách a o nutnosti vyřešit klimatickou krizi."

Klaus se podivil
Čeští novináři se okamžitě začali zajímat o reakci prezidenta Václava Klause, který stojí na zcela opačném názorovém pólu než Gore: oteplování je podle něj jen malé a navíc nikde není dokázáno, že za něj může člověk. Environmentalisté pouze šíří paniku, myslí si Klaus. - více zde

Jeho mluvčí Petr Hájek dnes rozeslal do redakcí následující sdělení: "Rozhodnutí Nobelova výboru je jeho rozhodnutím, k tomu nemá Václav Klaus ani kdokoli jiný z nás co dodávat. Je ale poněkud překvapen, že Al Gore dostal cenu za mír, protože souvislost mezi jeho aktivitami a světovým mírem je nejasná a nezřetelná. Spíše se zdá, že Goreovo zpochybňování základních stavebních kamenů současné civilizace míru příliš nepřidává."

Bojujte, jinak hrozí katastrofa
Média už začala Ala Gorea nazývat "klimatickým křižákem". Devětapadesátiletý rodák z Washingtonu, syn kongresmana a právničky, momentálně objíždí planetu a varuje její obyvatele: změny podnebí jsou vážnější, než si dovedete představit, a pokud proti nim nebudeme všichni bojovat, důsledky budou katastrofální.

Albert Arnold Gore Junior se narodil 31. března 1948. Studoval ve Washingtonu a později na Harvardu, kde končil v roce 1969 prací o televizi a jejím vlivu na prezidentský úřad. Po škole narukoval do Vietnamu a působil zde jako válečný reportér. V novinařině pokračoval i po návratu do Spojených států v roce 1971.

O šest let později poprvé zasedl ve Sněmovně reprezentantů za stát Tennessee - stejně jako kdysi jeho otec - a v roce 1985 se stal senátorem. Léta 1993 až 2001 strávil v Bílém domě jako viceprezident demokrata Billa Clintona. V kontroverzních volbách roku 2000 sám usiloval o dobytí Oválné pracovny, ale soud nakonec vítězství přiřkl Georgi W. Bushovi.

Bushův kritik
Už jako kongresman se Gore zasadil o přijetí některých důležitých "zelených" zákonů a ekologii se věnoval i coby viceprezident. Na konci 90. let se stal hlasitým advokátem Kjótského protokolu, mezinárodního závazku snižovat emise skleníkových plynů.

Dnes je pravděpodobně nejznámějším environmentalistou světa. Řídí několik ekologických organizací, píše knihy, přednáší, je šéfem interaktivní televize Current TV, která dostala prestižní cenu Emmy. V červenci zorganizoval benefiční koncerty Live Earth, které měly upozornit na "klimatickou krizi".

Gore byl jedním ze 181 kandidátů na letošní Nobelovu cenu za mír. Soupeřil například s někdejším finským prezidentem Marttim Ahtisaarim či boxerskou legendou Muhammadem Alim. Byl největším favoritem - možná i proto, že tolik kritizuje George Bushe. Média spekulují, že se Gore znovu pustí do boje o prezidentský úřad. On to zatím vyvrací.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video