Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nobelovu cenu míru získala tuniská organizace za budování demokracie

  11:18aktualizováno  12:07
Letošním laureátem Nobelovy ceny míru se stal tuniský Kvartet pro národní dialog. Koalice čtyř organizací se podle Nobelova výboru výrazně zasadila o budování demokracie po nepokojích v zemi v roce 2011. Udělení ceny oznámila předsedkyně výboru v pátek v norském hlavním městě Oslu.

Šéfové čtyř organizací tvořících tuniský Kvartet pro národní dialog. (9. října 2015) | foto: Reuters

Podle Nobelova výboru zasáhl Kvartet v době atentátů a rozšířující se společenské nestability.

„Obnovili mírový proces, když byla země na pokraji občanské války,“ řekla novinářům Kaci Kullman-Fiveová, nově zvolená předsedkyně Nobelova výboru. Kvartet vznikl v létě 2013 a pomohl při formování pluralitní demokracie, kterou se do té doby v zemi od Jasmínové revoluce nepodařilo ustanovit.

Nobelova cena míru

Nobelova cena míru je udělována osobě nebo organizaci, která „vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“. Na rozdíl od ostatních Nobelových cen ji neuděluje švédská Akademie věd, ale norský Nobelův výbor, jmenovaný norským parlamentem.

Z Čechů Nobelovou cenou za mír zatím nikdo oceněn nebyl. Pražská rodačka baronka Bertha von Suttner pobývala trvale v Česku jen třináct let, proto se k českým laureátům nezařazuje. První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk byl nominován celkem sedmnáctkrát, oceněn však nebyl nikdy.

Zdroj: Wikipedie

Revoluce vypukla v roce 2011 jako reakce na protesty v mnoha muslimských zemích známé jako Arabské jaro.

Tuniské pouliční protesty vedly tehdy ke svržení autoritářského režimu prezidenta Zína Abidína bin Alího. Země se však v následujících letech zmítala v krizi, uvádí web The Guardian.

„Klíčovým faktorem pro uklidnění revoluce v Tunisku a pro mírové, demokratické volby, které proběhly minulý podzim, byla právě snaha Kvartetu podpořit práci ústavodárného shromáždění a zajištění podpory ústavního procesu mezi obyvateli Tuniska,“ odůvodnila volbu laureáta předsedkyně Výboru.

Kvartet podle ní určil směr mírového dialogu mezi občany, politickými stranami a úřady. Svou činností tak pomohl najít společnou řeč v mnoha citlivých politických a náboženských oblastech.

Húcín Abassi, tajemník jedné ze čtyř oceněných organizací - Všeobecného tuniského svazu práce (UGTT), byl cenou ohromený. „Ta cena korunuje dvouleté úsilí Kvaretu, když byla země v nebezpečí na všech frontách,“ řekl agentuře AP.

Kromě UGTT je v Kvartetu ještě Tuniský svaz průmyslu, obchodu a řemesel (UTICA), Tuniská liga na obranu lidských práv (LTDH) a Tuniský spolek právníků. „Nobelova cena za mír za rok 2015 byla udělena tomuto kvartetu, nikoli čtyřem jednotlivým organizacím, které ho tvoří,“ upřesnil výbor.

Komise vždy do poslední chvíle tají jakékoliv náznaky, kdo se stane laureátem Nobelovy ceny míru. Loni cenu dostala tehdy sedmnáctiletá pákistánská bojovnice za právo dívek na vzdělání Malala Júsufzaiová, která se stala vůbec nejmladším držitelem tohoto ocenění (více čtěte zde).

Sázkaři tipovali Angelu Merkelovou nebo papeže Františka

Na letošní Nobelovu cenu míru bylo nominováno celkem 273 kandidátů, přičemž celých 68 byly organizace.

Nobelovy ceny 2015

  • Medicína - William Campbell (USA), Satoshi Omura (Jap.) a Jou-jou Tchu (Čína) za léky proti malárii a hlísticím
  • Fyzika - Takaaki Kajita (Jap.) a Arthur MacDonald (Kan.) zabývající se částicemi neutrina
  • Chemie - Tomas Lindahl (Švéd.), Paul Modrich (USA) a Aziz Sancar (Tur.) za přínos v oblasti DNA
  • Literatura - Světlana Alexijevičová (Běl.)
  • Mír - Kvartet pro národní dialog (Tun.)

Právě jednu z nich, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), jehož pracovníci pomáhají běžencům na jejich cestě do Evropy, viděli experti jako nejnadějnějšího kandidáta. Historikové byli přesvědčení, že cena bude nejvíce od druhé světové války odrážet téma uprchlictví.

Kromě UNHCR tipovali sázkaři nejvíce na německou kancléřku Angelu Merkelovou nebo na papeže Františka. Ten byl mezi tipovanými i minulý rok.

V první desítce se objevil i ruský opoziční deník Novaja gazeta, který kritizuje prezidenta Vladimira Putina nebo íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf a šéf americké diplomacie John Kerry, kteří zařídili dohodu o omezení íránského jaderného programu. Tuniský kvartet organizací, který nakonec cenu získal, tak byl překvapením.

Od roku 1901, kdy byla cena udělaná poprvé, až do loňského ročníku udělil výbor cenu 128 laureátům. Celkem 25 cen získaly organizace. ̈

Ocenění získávají kromě prestižního titulu také osm milionů švédských korun (více než 24 milionů korun). Předání cen se tradičně koná 10. prosince v den výročí úmrtí Alfreda Nobela. Cenu ve švédském hlavním městě laureátům předá král Karel XVI. Gustav.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.