Nobelova cena Havla nevzrušovala

V norském Oslu se rozhodlo o nositeli Nobelovy ceny za mír. Mezi favority byl i bývalý prezident Václav Havel. Jak na vyhlášení výsledku čekal? Podle spolupracovníků ho to nijak neznervózňovalo. "Pan Havel se od začátku domníval, že cenu dostane někdo jiný," řekl Martin Vidlák z Havlovy kanceláře.

INFOGRAFIKA:
Kdo získal cenu za mír

Václav Havel byl na Nobelovu cenu navržen už několikrát. Nikdy však cenu nedostal. Kdyby si ho porota vybrala, stal by se prvním českým nositelem ocenění.

Kancelář sledovala internet
Podle Vidláka se Havlova kancelář na vyhlášení nepřipravovala, neměla ani s Oslem přímé spojení.

"Nijak speciálně jsme se na to nechystali. Pan prezident má program mimo Prahu. Vyhlášení jsme sledovali na internetu, ale nemáme tu dobré připojení," posteskl si Vidlák.

"Kdyby bývalý prezident přesto cenu získal, jeho program by to nijak nenarušilo," říká Havlův spolupracovník. "Dopředu jsme počítali s tím, že dopisem pogratulujeme vítězi. Nedělali jsme si žádné iluze."

Favoritem byl papež
Z rekordního počtu 165 kandidatur na udělení ceny za mír, mezi nimiž bylo 25 organizací a 140 jednotlivců, vybral laureáta 29. září zvláštní pětičlenný Nobelův výbor. Jeho jméno zůstalo až do 10. října tajné. Výbor pak oznámil, že cenu získala šestapadesátiletá íránská bojovnice za lidská práva Širin Ebadíová. - více zde

LETOŠNÍ LAUREÁTI

literatura

lékařství a fyziologie

fyzika

chemie

ekonomie

Podle ohlasů ze zahraničí ale nebyl Havel bez šancí. Někteří experti ho řadili spolu s brazilským prezidentem Lulou da Silvou a papežem Janem Pavlem II. mezi nejpravděpodobnější kandidáty na prestižní ocenění. - více zde

Bookmakeři sázeli nejvíc na papeže Jana Pavla II. Webová stránka centrebet.com dávala papeži šanci 2:1 - více zde

Foldyna: Nominace je absurdní
Proti Havlově nominaci se před několika dny ozvaly hlasy z ČSSD. Za absurdní označil návrh udělit Havlovi Nobelovu cenu za mír předseda ústecké krajské organizace ČSSD Jaroslav Foldyna.

"Nominovat na Nobelovu cenu míru člověka, kterého pro jeho podporu bombardování a zabíjení nevinných lidí v Jugoslávii nazvala část veřejnosti krvavým humanistou, je znesvěcením předchozích i budoucích držitelů tohoto ocenění," řekl Foldyna.

Foldyna, který má srbské předky, patřil před čtyřmi roky k nejhlasitějším kritikům leteckých útoků NATO na Jugoslávii. Havlovi vyčítá i podporu války v Iráku.

Česko na "Nobelovku" za mír čeká

Česká, respektive Československá republika, měla v historii pět žhavých kandidátů na Nobelovu cenu míru.

Vůbec prvním českým vážným kandidátem byl první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Na takzvaný krátký seznam několika nejfavorizovanějších jmen se Masaryk dostal celkem pětkrát.

Druhým navrženým Čechem byl druhý československý prezident Edvard Beneš. Stejně jako Masaryk byl i on navržen několikrát. V roce 1939 přišly návrhy na ocenění Beneše do Norska až z Mexika, Chicaga, z belgického Bruselu i z Londýna.

Další kandidáti jsou až z roku 68
Archivy Norského Nobelova výboru je dnes možné studovat jen do roku 1953, protože pro pozdější období platí - stejně jako pro ostatní disciplíny - padesátiletá utajovací lhůta. Diskuse k následujícím třem československým osobnostem tak zatím zůstávají zrakům veřejnosti skryty.

Ví se však, že bývalý nejvyšší komunistický funkcionář a symbol takzvaného reformního komunismu Alexander Dubček byl navržen poté, co tání totalitního systému v Československu v roce 1968 násilně potlačila pětice armád tehdejší Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem.

Československý ministr zahraničních věcí z roku 1968 Jiří Hájek byl navržen až o téměř deset let později, poté, co byla založena Charta 77. Hájek, kdysi rovněž prominentní osoba, se stal jedním z prvních mluvčích Charty a uznávaným aktivistou v boji za lidská práva.

Havlovi vzal cenu Gorbačov
Posledním kandidátem stále ještě československé éry pak byl i poslední československý a později první český prezident Václav Havel, jenž se stal jedním ze symbolů pádu komunismu v roce 1989.

Cenu spojenou s rozpadem komunistického bloku však v roce 1990 nakonec nezískal Havel, ale poslední sovětský prezident Michail Gorbačov.

zdroj: čtk