Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Noam Chomsky: Východoevropští disidenti vlastně moc netrpěli

  13:23aktualizováno  15:18
Disidenti v komunistických státech východní Evropy byli podle amerického filozofa Noama Chomského protežováni západními velmocemi a jejich utrpení nebylo ve srovnání například s odpůrci režimů v Latinské Americe nijak výjimečné.

Noam Chomsky při své přednášce na pražské Akademii věd. (2. června 2014) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Americký filozof, lingvista a logik Noam Chomsky, který bývá považován za nejvýznamnějšího žijícího jazykovědce a zakladatele moderní jazykovědy, to řekl na tiskové konferenci v Olomouci.

Noam Chomsky

Chomsky je emeritním profesorem lingvistiky na Massachusettském technologickém institutu (MIT). Levicově orientovaný aktivista je znám kritickým postojem k americkému kapitalismu, globalizaci a jejím dopadům, k válečným konfliktům, k zahraniční politice USA, Izraele a dalších vlád.

Jeden z nejvlivnějších intelektuálů současnosti je hlavní osobností lingvistické konference, kterou pořádá Univerzita Palackého. V Česku je poprvé. Navštívil i Prahu, kde v pondělí obdržel nejvyšší vyznamenání Akademie věd ČR.

Noam Chomsky při své přednášce na pražské Akademii věd. (2. června 2014)

"Východoevropští disidenti si v sobě utvrdili pocit, že oni byli ti jediní utlačovaní na celém světě. Latinskoamerické disidenty dnes v podstatě nikdo nezná, přestože se jednalo například o arcibiskupa, který byl zavražděn v okamžiku, když sloužil mši," uvedl Chomsky.

Intelektuálové a disidenti v zemích východní Evropy měli podle Chomského privilegované postavení. "Žádní jiní intelektuálové nebyli velmocemi tak podporováni, přestože jejich (disidentů ve východní Evropě) pozice nebyla nijak výjimečná a ani to jejich utrpení nebylo nijak výjimečné. Přesto začali mít pocit, že svým způsobem výjimeční jsou," míní Chomsky.

V Latinské Americe disidenty stříleli

Útlak v komunistických státech východní Evropy podle něj nebyl tak velký jako v jiných částech světa, které byly v "americké doméně". "Přicházely tam o život statisíce lidí rukou teroristů, kteří byli dílem vycvičení v Rusku a kteří vraždili v Latinské Americe, na Filipínách nebo v jihovýchodní Asii," podotkl Chomsky.

Chomsky svůj názor na východoevropské intelektuály a disidenty dokreslil projevem Václava Havla v americkém Kongresu v roce 1990. Havel v Kongresu vystoupil se svým projevem krátce poté, co v Salvadoru armáda na místní univerzitě podle Chomského zavraždila šest předních latinskoamerických intelektuálů. Administrativa amerického prezidenta Ronalda Reagana v salvadorské občanské válce podporovala armádu a krajně pravicovou vládu. Sovětský svaz stál naopak na straně povstalců.

"Vzápětí na to přijel Havel do Spojených států, kde měl projev před Kongresem, za který sklidil obrovským úspěch a aplaus. Vlastně tam chválil Spojené státy jako obránce svobody," uvedl Chomsky.

Názor předního levicového intelektuála rezolutně odmítá bývalý disident a ministr Alexandr Vondra. "Absolutně nechápu, jak antisemitské a protikapitalistické postoje tohoto nešťastníka může u nás brát někdo s respektem. V době, kdy tu lidé jako Havel seděli za svobodu v komunistickém vězení, on z bostonských kaváren obhajoval genocidu Pol Pota v Kambodži," napsal Vondra ČTK.

"Bude-li svět kecům takových lidí znovu obdivně naslouchat, skončí to znovu v koncentráku nebo v gulagu," dodal bývalý ministr zahraničí a obrany.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.