"Prvořadá je zdravá makroekonomická politika. Státní dluh není žádné drama," vypráví Paroubek a promítá tabulky a grafy s termíny jako parita kupní síly, HDP nebo konvergence. Ty připadají osmnáctiletým studentům královéhradecké Střední školy automobilové jako sprostá slova.
Přichází čas na dotazy. "No tak, pánové! Děvčata!" zoufale pobízí studenty ředitel Vladislav Košťál. Když se ani po minutě nic neděje, snaží se Košťál zachránit situaci.
"Zeptá se aspoň pan učitel," ukazuje na kolegu. "Já taky nechci," opáčí kantor.
Paroubek nakonec od studentů dostane jediný dotaz. "Vůbec jsme nevěděli, o čem mluví. Volit Paroubka? Ani náhodou. Hlavně, že jsme se ulili ze školy," překřikuje se po Paroubkově odchodu asi desítka maturantů.
Lídr socialistů v tu samou chvíli dává rozhovor místní televizi. "Tak, debata byla přínosná, studenty jsem zabavil," chválí se.
Kníže studenty neuspal...
Ti, kdo nesedí až těsně u šéfa TOP 09 Karla Schwarzenberga, neslyší v zaplněné hlučné hospodě ani slovo. Lidé, kteří v sobotu přišli na mítink "Pivo s Karlem" do Nymburka, však jsou zjevně spokojení. Většinou mladí lidé koukají na knížete jako na atrakci, od které vlastně ani žádná hluboká politická moudra nečekají.
"To byla tenkrát v listopadu 1918 ostuda, když jeden ožralý bohém ze Žižkova vedl dav, který strhnul mariánský sloup," odpovídá šlechtic nad půllitrem Postřižinského piva na otázku, co si myslí o zničení symbolu rakouské monarchie v Praze.
Jiní si přišli pro radu. "Kam mám jít? Mají cenu plzeňská práva?" zajímá se osmnáctiletá Linda Vančurová. "Asi jo, poněvadž tam se teď budou po skandále dvakrát snažit," myslí si kníže.
Schwarzenberga nečekají žádné nepříjemné otázky a když mu publikum nahraje otázkou, co si myslí o Jiřím Paroubkovi, stačí, když kníže přirovná šéfa ČSSD k nahému králi z Andersenovy pohádky.
Nevadí, že špatně artikulujícího Schwarzenberga skoro není slyšet a že v parlamentu někdy působí, jako by spal? "No a? Co má dělat, když politici okolo něj kecají blbosti," říká osmnáctiletý Jiří Peťura.
Nový lídr ODS Petr Nečas místo hospody lovil hlasy na Polytechnickém institutu v moravských Kunovicích. Zatímco pár hodin předtím na zlínském úřadu práce působil poněkud profesorsky, když zjišťoval zkušenosti a znalosti úřednic, mezi mladými rozjíždí show.
Přetřásá totiž téma, které ho opravdu baví: zadlužování země. Seskakuje z pódia, mluví naléhavým hlasem a spatra, čmárá po tabuli, mohutně gestikuluje. Chybí snad už jen obamovské odhození saka a vyhrnutí rukávů.
"Říkat, že dluhy se neplatí, je jako vypít lahev vodky, natáhnout lano mezi mrakodrapy a pokusit se po něm přejít," snaží se Nečas o jedno přirovnání za druhým.
Na rozdíl od předsedy ČSSD Jiřího Paroubka, který při návštěvě školy v Hradci Králové studenty "uspal", se po Nečasově přednášce rozproudí živá diskuse.
Nejvíce "exotické" místo si pro předvolební agitaci vybral šéf lidovců Cyril Svoboda, který s manželkou navštívil královéhradecké vězení Pouchov, aby se zeptal, co kriminálníkům chybí.
"Je důležité, abychom věděli, jaké tu máte podmínky. Můžete cokoli říct," snaží se Svoboda rozpovídat trestance jedné ze dvou nejmírnějších věznic v zemi, kde v minulosti seděl za vytunelování továrny na kočárky třeba exministr financí za sociální demokraty Ivo Svoboda.
Vězeňská káva
Poté, co se vězni dozvědí, že jim šéf KDU-ČSL nemůže zařídit propuštění na svobodu, se stočí debata na jídlo. "Proč nemůžeme místo jednoho pětikilového balíčku za půl roku dostávat menší balíčky každý měsíc?" zajímá se jeden z vězňů.
"Dobře, budu se o tom bavit s odborníky, tohle by se dalo zvládnout," slibuje nakonec Svoboda. V Hradci Králové, za který kandiduje do Sněmovny, stihne tentýž den navštívit ještě dům pro bezprizorné svobodné matky.
Politik se nejprve nadšeně fotí stranickým polaroidem s malými dětmi (každý z krajských lídrů KDU-ČSL má za úkol vytvořit a podepsat padesát fotek s voliči denně) a pak strká ředitelce do ruky několik tisícikorun jako sponzorský dar. Svobodova žena Věnceslava nakonec slibuje sponzorovat i matku, která má dvouletou dceru a umírá na rakovinu.
"Jsem skeptický k plošným kampaním velkých stran. Věřím, že když budu s lidmi mluvit osobně a dám jim fotku s podpisem, řeknou si to mezi sebou," popisuje Svoboda taktiku.
To šéf strany Věci veřejné Radek John v kampani nesází na charitu, ale na hodně silná slova.
Jen co se v mělnické restauraci přivítá asi s třicítkou lidí, spustí obvyklý plamenný projev "bojovníka proti zlořádu". Slovník Johna, jehož mottem je, že se stát nejvíce provinil "na prostitutkách a asistentkách vysokých škol", chvílemi připomíná populisty Miroslava Sládka nebo Vladimíra Mečiara.
John v akci
Hlavní téma povídání je: všichni jsou zkorumpovaní, jedině my nebudeme. "Poslanci si za náhrady museli koupit šest milionů propisek, tuny jídla, které ani nemohli strávit, nespočet oblečení," naráží lídr na poslanecké náhrady. A Mělničtí na to slyší, kývou hlavami.
Zabírá to.
Vzápětí John přichází s tvrzením, že všichni zákonodárci jsou zloději.
"My bychom šli ve Sněmovně hledat okénko, kde se neutracené náhrady vrací. A už vidím, jak na nás ostatní poslanci řvou: Vy blbci, zmetci, pitomci. To se nevrací, my to krademe," skoro křičí John, který v minulosti "proslul" jako šéf firmy, která vydávala za peníze státní Všeobecné zdravotní pojišťovny časopis předražený o desítky milionů korun.
John chvílemi vyskakuje, teatrálně se chytá za hlavu nad tím, jaké poměry v Česku panují.
Ze všech akcí, které MF DNES navštívila, působilo nejméně profesionálně setkání Strany zelených s voliči na hlavním náměstí v Ústí nad Labem.
Je pátek, jedna odpoledne a lídr zelených Ondřej Liška s jedničkou ústecké kandidátky Martinem Bursíkem rozbíjejí svůj stan. Na náměstí stojí dvě auta na ekologický pohon, kolem nich asistenti na skákacích pružinách a z amplionu zní píseň kapely Katapult.
Liškova jogínská energie
Problém je, že celá tahle show je na velkém náměstí vedle stánku mobilního operátora a stanu jogínů tak nenápadná, že ji snadno přehlédnete. Za hodinu se u zelených zastaví jen několik málo náhodných chodců.
"Nepočítám s tím, že nám mítinky vyhrají volby. Je to jen doplněk, hlavní kampaň povedeme na internetu, budeme mít systém jako Obama," vysvětluje Liška. Toho nakonec potkává nečekaný úspěch, když zajde do vedlejšího stánku jogínů a nechá na sebe působit kroužením jejich rukou.
"Až se všichni sahadža-jogíni dozví, že jsem v Liškovi probudil energii kundaliny, půjdou ho volit. Má o 350 hlasů navíc," usmívá se jogín Jiří Jelen.
