Nejvyšší kontrolní úřad prověřil od června do února 29 konkrétních projektů. Skrze ně ministerstvo práce a úřady utratily 3,7 miliardy korun z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Závažné nedostatky našel v šesti z nich. Celkem se chyby týkaly 140 milionů korun.
"Publikované zjištění ministerstvo pečlivě zanalyzuje a na základě toho bude usilovat o nastavení takových postupů, aby se případná pochybení co nejvíce eliminovala. Týká se to i metodického vedení Úřadu práce ČR," reagovala na výsledky kontroly Štěpánka Filipová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.
Kontrola upozornila například na paradox vytváření pracovních míst. Ty sice vznikají, desítky tisíc z nich však pouze krátkodobě. "Podle jednoho z indikátorů úspěšnosti programu mělo vzniknout s pomocí dotací 33 tisíc pracovních míst. Tento cíl se sice podařilo naplnit už v roce 2011. Celkem vzniklo 40 tisíc míst, ale 95 procent z nich bylo pouze přechodného charakteru - zpravidla na dobu jednoho roku," stojí v tiskové zprávě úřadu.
Operační programCílem operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost je zvýšení zaměstnanosti a zaměstnavatelnosti v Česku na úroveň průměru 15 nejlepších zemí Evropské unie. |
Další zarážející fakt objevili kontroloři u grantových projektů, s jejichž pomocí mají najít práci například lidé se znevýhodněním. "Kontroloři zjistili, že mzdovými příspěvky byli podpořeni i lidé, kteří byli zaměstnaní, podnikali, nebo dokonce zastupovali občanská sdružení, která byla do těchto projektů zapojena. V praxi tak někdy tito lidé zaměstnávali sami sebe," popsala mluvčí úřadu Olga Málková. Tuto chybu přičítá úřad ministerstvu práce a sociálních věcí tím, jak nastavilo podmínky čerpání peněz.
Ministerstvo uvedlo, že výtky se týkají individuálních pochybení. "Ta nejsou systémového charakteru," tvrdí Filipová s tím, že to co NKÚ označuje za chybu, je podle ministerstva jen otázkou odlišného výkladu.
Chyby však dělaly také úřady práce. Například v Ústí nad Labem úřad zařadil do kurzu s názvem "Základy obsluhy osobního počítače" i účastníky s maturitní zkouškou z předmětu zaměřeného na počítače. Úřad práce v Jihlavě zase zaplatil 200 tisíc korun za tři tiskové konference, jichž se zúčastnil jediný novinář.
"Pokud byl výsledkem aktivit v projektu zisk zaměstnání, nelze hodnotit zařazení do projektu jako neúčelné," uvedl pro iDNES.cz Jaroslav Kunc, vedoucí oddělení zaměstnanost ústeckého úřadu práce. Pokud by se situace podle něj měla příště opakovat, úřad projekt nastaví tak, aby uchazeči v kurzu využívali dříve získané informace. "Tedy aby zbytečně neabsolvovali aktivity, které pro ně nejsou potřebné," doplnil Kunc.
Co se týká tiskových konferencí s minimální účastí, Generální ředitelství Úřadu práce ČR uvedlo, že náklady na akci jsou shodné, ať je na ní jeden novinář nebo jich přijde více. "Argumentace NKÚ o počtu účastníků není proto relevantní," uvedlo ředitelství.
Propiska a blok nestačí, úřady nakupovaly piknikové deky
Kontrola našla také chyby u nákupů propagačních předmětů. "Některé úřady pořizovaly propagační předměty v řádu desítek tisíc kusů. Jiné zase kupovaly propagační předměty, které se zaměřením projektu neměly nic společného - například piknikové deky, chladicí tašky nebo plážové volejbalové míče," konstatovala Málková.
Podle mluvčího ředitelství úřadů práce Jiřího Reichla jsou propagační předměty vybírány tak, aby informovaly o projektu vhodným způsobem širokou veřejnost. "Použití např. pouze bloků, tužek by bylo z tohoto pohledu málo účinné," tvrdí Reichl.
Byly také situace, kdy kontroloři měli pochybnosti, zda uvedení účastníci skutečně navštěvovali rekvalifikační kurzy, jak bylo uvedeno. Tato pochybnost se týkala například situace, kdy se dva ředitelé základních škol rekvalifikovali na svářeče.
Jindy se stalo, že evropské peníze pokryly náklady na školení 148 úředníků. Stálo necelý jeden milion korun. Jenže proběhlo až v závěru projektu, proto na něj nemělo téměř žádný vliv. Navíc ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo, že se 14 nově vyškolených zaměstnanců bude buď propuštěno, nebo přeřazeno na jinou práci, která s dovednostmi ze školení nemá nic společného.
Podle Filipové se krátkodobá spolupráce týkala jen tří procent zaměstnanců úřadů práce. To, že místa budou později zrušena, nebylo možné předvídat. "Došlo k tomu na základě zásadní organizační změny ÚP, kdy se ÚP během realizace projektu centralizovalo, což vedlo ke změnám i v náplních práce zaměstnanců. Dané věci nešlo předejít, o transformaci ÚP se předem nevědělo," upozornila mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.
Úřad práce i ministerstvo zdůrazňují, že operačním programem proteklo 19 miliard korun. "Přičemž pochybení bylo kontrolou NKÚ odhaleno u 140 milionů korun. Míra chybovosti tak dosahuje necelého jednoho procenta," konstatoval Reichl. "NKÚ navíc často vytýká věci, které nepředstavují pochybení, ale jsou spíše otázkou odlišného výkladu a krajské pobočky, jako kontrolované subjekty, nález NKÚ rozporovaly, jejich námitky však v mnoha případech byly zamítnuty," dodal s tím, že závěry kontroly ředitelé úřadů neberou na lehkou váhu. Pokud se například prokáže, že někdo čerpal peníze neoprávněně, bude muset mzdový příspěvek v plné výši vrátit.
