Kontroloři totiž nesmějí ani uložit pokutu, ani nemohou vyvozovat žádné důsledky. Zákon nic takového totiž NKÚ nedovoluje.
"Můžeme maximálně upozornit finanční úřad. Ten si ale udělá vlastní šetření, vlastní kontrolu a pak teprve může uložit pokutu," říká jedna z kontrolorek Jana Krejčová.
"My nyní pouze postoupíme výsledky vládě a na ní záleží, zda se rozhodne, že na základě výsledků kontroly něco udělá," dodává mluvčí úřadu Julie Šebelová.
Přitom podobné úřady v zahraničí - například ve Francii - mohou okamžitě po zjištění nedostatku uložit pokutu.
"V Anglii dokonce musí šéf tamějšího úřadu spolupodepisovat veškeré nákupy ve státní správě od určité částky," dodává Šebelová. Takový systém podle ní fungoval v Československu ještě za první republiky.
Porevoluční praxe se však inspirovala německým modelem a z Nejvyššího kontrolního úřadu se stala poměrně vážená, jenže bezzubá instituce.
K tomu, aby NKÚ mohl na chyby nejen poukazovat, ale mohl je i trestat, by bylo potřeba změnit ústavu. Návrh na změny zákonů, které by daly kontrolorům větší pravomoci, ve sněmovně sice leží, ale opět neřeší postihy.
Poslanci se přednedávnem shodli, že Nejvyšší kontrolní úřad by měl mít v budoucnu možnost kontrolovat hospodaření krajů. A měl by také kontrolovat peníze, které do Česka přitečou z Evropské unie.
Novelu ústavy, která s touto možností počítala, však parlament odložil.
