Archeologické nálezy ze dna vypuštěného Staroměstského rybníku v historické Telči se před dvěma lety prezentovaly s velkou slávou. Jak se po čase ukázalo, mělo to jeden háček.
V pořádku nebyl už samotný výběr společnosti, která zajímavou lokalitu dostala k prozkoumání. K tomuto závěru došel Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), když se nedávno probíral dokumenty nájemce rybníka Jana Pokorného k veřejné zakázce na odbahnění této vodní plochy. Součástí byl i archeologický průzkum.
Na Vysočině našel NKÚ zásadní chyby ještě u humpoleckých rybářů. Problematický má být jejich pět let starý tendr na opravu a odbahnění Mlýnského rybníka.
Závěry kontrol se bude zhruba do měsíce zabývat vláda, dostane je k projednání i parlament. A sankce mohou být nepříjemné, v krajním případě se bude sahat na dotace.
Město od rybníka dává ruce pryč. Je to věc nájemce, tvrdí
Jan Pokorný má jako fyzická osoba v pronájmu od Telče Staroměstský rybník nedaleko historického centra města. Podle kontrolorů nedodržel podmínku ministerstva zemědělství zadat zakázku na archeologický průzkum o předpokládaných nákladech nad dva miliony korun formou otevřeného řízení.
"Zakázku na archeologický průzkum v ceně 3,2 milionu zadal na základě výzvy více zájemcům," konstatoval ve své zprávě kontrolor.
Proč investor oslovil pouze několik subjektů, když podmínkou udělení dotace bylo, aby se mohl do soutěže přihlásit kdokoli?
Archivní snímky z průzkumu |
Rybník patří městu. "Ale pronajímá si ho Jan Pokorný. A investorem celé akce byl právě on jako nájemce. Město toto výběrové řízení neřešilo, to mi potvrdili úředníci na radnici. Všechno bylo v kompetenci pana Pokorného, takže nás se to vůbec netýká. Vím jen, že tu kontroloři z NKÚ byli," řekl starosta Telče Roman Fabeš.
Jan Pokorný se zatím k záležitosti nechtěl vyjádřit. Vzkázal pouze, že je na dovolené a že se problémem bude zabývat až se vrátí.
Celé odbahnění rybníka bylo dílo v hodnotě přes padesát milionů korun, z toho podle starosty Telče Romana Fabeše osmdesát procent tvořila dotace.
Připomeňme, že archeologové nakonec v roce 2011 na dně rybníka našli především řadu mincí. Největším překvapením však byl objev 900 let staré kostry koně. Zvíře bylo pohřbeno v anatomické poloze. Kůň nebyl podle odborníků sněden, ale byl pohřben nebo pohozen do odpadní jámy.
Výdaje na odbahnění mohly být o čtvrtinu nižší, zjistil úřad
Další prohřešky našel Nejvyšší kontrolní úřad v dokumentaci k tendru z roku 2008 na odbahnění a opravu Mlýnského rybníka na Humpolecku. I tady rybáři žádali o dotace z programu, který dozorovalo ministerstvo zemědělství. Podle kontrolorů se zakázka zbytečně prodražila o statisíce.
"Při použití standardní metody hodnocení by zvítězil uchazeč umístěný na druhém místě, jehož nabídková cena byla o 841 tisíc korun, tedy o šestadvacet procent nižší než cena vybraného uchazeče," vyřkl resumé kontrolor.
Předseda humpolecké místní organizace Českého rybářského svazu Jaromír Slavík ale tvrdí, že jde pouze o osobní názor kontrolorů.
"Ten nemá žádné opodstatnění. Všechno máme v pořádku a proti rozhodnutí už jsme podali rozklad. Víc to komentovat nechci," zdůraznil Slavík. Oprava a odbahnění Mlýnského rybníka byly nakonec vysoutěženy za 3,2 milionu korun.
"Nepodali jsme trestní oznámení. Postihem se bude zabývat vláda. Obvykle postupuje tak, že příslušnému ministrovi uloží nápravná opatření," řekla mluvčí NKÚ Olga Málková s tím, že situace může vyústit i ve vracení dotací.
Podle mluvčí ministerstva zemědělství Dany Večeřové obecně její resort, pokud zjistí nedodržení podmínek, za kterých byla poskytnuta dotace, postupuje tak, že předá podnět k řízení místně příslušnému finančnímu úřadu.
"A ten dál rozhoduje o případných odvodech a vratkách dotace," sdělila Večeřová.
