NKÚ se zaměřil na dva programy, které měly pomoci s rozvojem a obnovou materiálně technické základny veřejných vysokých škol. Oba programy resort spravoval v letech 2006 až 2011.
Ministerstvo podle úřadu například po žadatelích o dotace nepožadovalo, aby vyhodnotili efektivnost investice. Resort také údajně nebyl schopný kontrolorům doložit, jak investiční záměry posuzoval.
"Podpořil tak například nákup dvou budov Univerzitou Karlovou v Opletalově ulici v Praze za 372,5 milionu korun. Tyto budovy přitom v době ukončení kontroly byly už rok a půl prázdné," upozornila mluvčí NKÚ Olga Málková. Už v červnu Hospodářské noviny informovaly, že předražený nákup budov řeší i protikorupční policie.
Resort prý u většiny investičních akcí účastníky programů nezavázal, že majetek pořízený z dotace budou alespoň po určitou dobu využívat k účelu, na který tuto podporu dostali. Stejně tak jim nezakázal převést dotovaný majetek na někoho jiného. Úřad kontrolu provedl od listopadu 2011 do letošního června.
Ministerstvo tvrdí, že o zjištěních NKÚ ví a už je začalo dříve řešit. "V novém programu byly zpřísněny podmínky pro poskytování dotací, včetně ustanovení povinností využívat majetek po dobu stanovenou správcem programu, nepřevádět předmět podpory na jinou osobu, uchovávat doklady a písemnosti a vést samostatnou analytickou evidenci," říká mluvčí resortu Marek Zeman.
Původní dokumentace programů podle něj vznikly za nepřehledných podmínek a bez jasných osnov. "Nesouhlasíme ale s názorem NKÚ, že se resort připravil o možnost zpětně vyhodnotit efektivnost investice. Kontrolujeme činnost veřejných vysokých škol průběžně a máme informace o účelném využívání investice," dodal Zeman.
Univerzity výrazně překročily rozpočty u svých projektů
NKÚ také zkontroloval 14 konkrétních investičních akcí, na které školy získaly od státu celkem 4,4 miliardy korun. Nedostatky odhalil u pěti z nich. "Příjemci chybovali v počátečních fázích přípravy projektů i v zadávání veřejných zakázek," uvedla Málková.
Například Univerzita Palackého v Olomouci kvůli chybám v zadávací dokumentaci stavěla pavilon Přírodovědecké fakulty Envelopa o tři roky déle, než plánovala, a rozpočet stavby se vyšplhal na dvojnásobek (miliardu korun). Univerzita také porušila zákon, když vícepráce zadávala v jednacím řízení bez uveřejnění, přestože jejich objem přesáhl zákonem stanovený limit 20 procent hodnoty původní zakázky.
Plánované rozpočty se nepodařilo dodržet ani Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. U Technologického pavilonu CPIT výdaje překročily původní rozpočet o téměř čtvrtinu, u Pavilonu velkých poslucháren FAST pak o necelou polovinu.
V posledních měsících našel Nejvyšší kontrolní úřad v resortu školství chyby i v účetnictví nebo poskytování dotací na mimoškolní aktivity dětí.
