Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NKÚ: Na Pražském hradě chybí řada kulturních památek

aktualizováno 
P r a h a - Na Pražském hradě se za poslední tři roky podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu ztratilo přes čtyřicet uměleckých předmětů, mezi kterými je i řada kulturních památek. Jakou však mají tyto nenalezené věci cenu, se mohou odborníci pouze dohadovat.
Správa Pražského hradu oficiálně přiznala, že chybí celkem třiačtyřicet předmětů, které však mají podle ní jen stokorunové hodnoty. Ani ministerstvo kultury, ani Státní ústav památkové péče, který registruje všechny památky v republice, nemá jistotu, zda Hrad mluví pravdu. Ani jedna z těchto institucí totiž nemá k dispozici písemný dokument, podle kterého by si mohla toto tvrzení ověřit. Mezi dosud pohřešovanými předměty je například olej na plátně s názvem Vltava u Troje, olej Zátiší s broskvemi, akvarel Hrad v zimě, několik perských koberců, osmiramenný bronzový lustr, čtyři skleněné lustry s osmnácti svítidly, skříň na nádobí, několik židlí a stolů. Seznam ovšem nezahrnuje údaje o autorech ani období, ze kterého věci pocházejí. Tudíž je zcela nemožné určit alespoň přibližně jejich celkovou hodnotu. "Hodnota těchto věcí jde spíš do stovek než do tisíců. Židle nemívá velkou cenu - jsou to většinou věci ze souboru dvou set kusů, z nichž se jedna nenašla. Takže nic zvlášť cenného," řekl jeden z památkářů na Hradě Martin Herda, který má na starosti sbírku obrazů. Ředitel odboru památkové péče na ministerstvu kultury Jan Kaigl nemohl Herdova slova potvrdit, protože jeho úřad má o hradních sbírkách jen kusé informace. "Péče o památkový fond na Hradě jde mimo systém památkové péče. Hrad má jako jediná instituce v republice v existujícím právním systému výjimku. Přehled je proto opravdu minimální," poznamenal Kaigl.
To, že na seznamu nenalezených předmětů nefigurují žádné bezvýznamné cetky, ale věci, které mohou mít ve většině případů historickou hodnotu, připouští jeden ze zaměstnanců správy, který má k hradním sbírkám přístup. "Bez ceny určitě nejsou. V rámci inventur se stokorunové položky z evidencí vyřazovaly, takže předměty na seznamu mají určitou historickou hodnotu. U obrazů a nábytku, pokud to není reprodukce, tak to je rozhodně vyšší cena než pár set korun," tvrdí zaměstnanec Hradu, který si nepřál zveřejnit své jméno. Ani Nejvyšší kontrolní úřad, který na nepořádek v inventarizaci Hradu nedávno upozornil, nedokáže odhadnout, jak cenné předměty se vlastně na Hradě ztratily. "V evidenci uměleckých děl, souborů a kulturních památek jsme v době kontroly nedohledali sedmapadesát předmětů. Jejich cenu však z předložených dokumentů nedokážeme určit," prohlásil vedoucí kontrolor NKÚ Jiří Drábek, který odmítl jakkoliv seznam ztracených předmětů komentovat. "Jmenný seznam věcí je součástí kontrolních protokolů, které nejsou veřejné." Milan Hlaveš z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze potvrdil, že bez jména autora a data vzniku nelze cenu jednotlivých předmětů určit. "Může jít o desítky korun nebo o statisíce. Mohou to být hlouposti, nebo se za tím může skrývat něco skvělého," míní Hlaveš. V této souvislosti připomněl šokující odhalení souboru vzácných obrazů v hradních sbírkách, o jejichž ceně se původně nevědělo. Až v padesátých letech se zjistilo, že je vytvořili například italští velikáni Tintoretto či Tizian. "Až na základě umělecko-historického průzkumu se zjistilo, že to jsou velice cenné věci, nyní vystavené v obrazárně. Předtím by si lidé řekli, že se to dá pověsit tak na chodbu," uvedl Hlaveš. Správa kromě zaslání seznamu nenalezených předmětů není příliš ochotna komunikovat s médii na téma ztracené předměty. Téměř týden trvalo, než seznam nenalezených věcí po mnoha urgencích odtajnila. "Dohledávání těchto předmětů pokračuje, protože hradní mobiliář čítá zhruba šedesát tisíc předmětů," řekl ředitel Správy Pražského hradu Ivo Koukol. Dodal, že čtrnáct předmětů se od zveřejnění kontrolní zprávy NKÚ podařilo najít. Jak se však mohlo tolik věcí na Hradě ztratit, pro to nemá správa konkrétnější vysvětlení. Jeden ze zaměstnanců Hradu, který si přál zůstat v anonymitě, soudí, že za nepořádkem je zejména špatná komunikace mezi jednotlivými pracovníky a také jejich vztah k nedostatečně honorované práci. "Kdo sem přijde, za chvíli uteče, protože se neuživí. Mezitím strčí obrázek za skříň, ale jeho nástupce o tom neví," řekl.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Sami zahraniční vojáci často nechápali, kde jsou a z jakého důvodu.
Prázdné obchody a návrat strachu, vzpomíná pamětník na srpen 1968

Brzy nad ránem je vzbudil telefon. „Obsadili nás,“ ozvalo se ve sluchátku. Byla středa 21. srpna 1968, letiště i centrum Prahy už kontrolovaly tanky. Mladí...  celý článek

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.