Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Tomáš Krist, MAFRA

NKÚ: Ministerstvo financí chybně vydalo přes dvě miliardy korun

  • 25
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu chybně uvolnilo ministerstvo financí z rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa 2,3 miliardy korun na projekty, které měly spadat do rozpočtu jiných ministerstev. Kontroloři prověřili výdaje v celkové výši 17,3 miliardy korun. Ministerstvo financí se však s výkladem úřadu neztotožňuje.

„Všeobecná pokladní správa je určena na výdaje, které mají všeobecný charakter a nespadají do působnosti jiné rozpočtové kapitoly,“ vysvětlila mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Olga Málková. Doplnila, že chybně uvolněné prostředky získaly například ministerstvo vnitra, ministerstvo zahraničí, samotné ministerstvo financí (MF) či Česká unie sportu.

Součástí Všeobecné pokladní správy (VPS) je i vládní rozpočtová rezerva, která slouží k pokrytí nezbytných a neočekávaných výdajů. „Kontrola ukázala, že MF z ní uvolnilo celkem 442,9 milionu korun na úhradu výdajů, které byly předvídatelné nebo u kterých MF neověřilo, jestli příslušní správci kapitol nejdřív hledali prostředky k pokrytí těchto výdajů ve svých vlastních zdrojích, což by podle rozpočtových pravidel měli,“ poznamenala Málková.

Ministerstvo zahraničních věcí tak podle zprávy NKÚ získalo 124,5 milionu korun, z čehož 75 milionů bylo určeno na příspěvky mezinárodním organizacím. Tyto příspěvky ovšem patří mezi mandatorní výdaje resortu.

Resort kultury získal podle kontrolorů v rozporu s rozpočtovými pravidly 50,5 milionu korun, které použilo například na festivaly MFF Karlovy Vary, Febiofest nebo Pražské jaro. Dále získal z vládní rozpočtové rezervy i 17 milionů korun na pořádání akcí v souvislosti s oslavami výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, které ovšem plánovalo již od roku 2012. Ve všech případech šlo o předvídatelné výdaje, namítá NKÚ.

Ministerstvo financí zaplatilo z VPS necelými 355 miliony korun dva programy vedené v ISPROFIN. V Programu rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálního školství bylo v roce 2013 rozděleno 93,4 milionu korun, přestože tuto oblast mělo financovat ministerstvo školství, respektive obce a kraje, uvádí NKÚ.

„Navíc neexistuje jasná metodika pro výběr akcí, které budou do programu zařazeny, a o jejich zařazení rozhodoval ministr financí,“ doplnila mluvčí.

Na program Akce financované z rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu a vlády ČR vydalo ministerstvo v roce 2013 podle zprávy NKÚ celkem 261,3 milionu korun. „O uvolnění 103,4 milionu korun přitom rozhodl ministr financí, i když to neumožňovala pravidla schválená rozpočtovým výborem Sněmovny. Ani u tohoto programu není jasné, na základě jakých pravidel byly akce do programu zařazeny a jak bylo rozhodnuto o objemu přidělených financí,“ dodala Málková.

Takové rozhodování o obou programech pokládá NKÚ za netransparentní.

„Vzhledem k výše uvedeným zjištěním považuje NKÚ za nadbytečný převod prostředků určených na obsluhu státního dluhu ve výši dvě miliardy korun do kapitoly VPS. Tyto prostředky mohlo MF využít na snížení schodku státního rozpočtu,“ uzavřela mluvčí NKÚ.

Ministerstvo financí se podle svého mluvčího Radka Ležatky neztotožňuje s výkladem rozpočtových pravidel ze strany NKÚ. „Vláda, potažmo ministr financí, jsou dle zákona oprávněni rozhodovat o použití prostředků ve vládní rozpočtové rezervě na rozpočtově nezajištěné potřeby a nezbytné či nepředvídatelné výdaje,“ vysvětlil.

Zdůraznil, že žádosti o rozpočtová opatření jsou dlouhodobě a důsledně ministerstvem financí prověřovány. „To nic nemění na tom, že vláda má oprávnění rozhodnout o použití prostředků dle svého uvážení,“ poznamenal.

Ministr financí je podle něj rovněž oprávněn provádět rozpočtová opatření z kapitoly Státní dluh na zajištění rozpočtově nezajištěných potřeb, například vyšších odvodů do rozpočtu EU na konci roku 2013. „Dovozování, že by tyto prostředky mohly být použity na snížení státního dluhu, je mylné,“ doplnil Ležatka.

V oblasti Programu rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálního školství podle Ležatky zavedl ministr financí Andrej Babiš transparentní pravidla pro výběr projektů v rámci posílení kapacity základních škol v oblastech trpících suburbanizací.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video