Za téměř 130 milionů korun vzniklo od roku 2009 do loňska 43 zdravotnických registrů, jejich roční provoz stojí víc než 70 milionů korun. Kvůli chybějící strategii elektronizace byly například vytvořeny dva registry za více než 4,7 milionu korun, které nebyly nasazeny do ostrého provozu nebo nebyly využívány. O zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) informoval jeho mluvčí Václav Kešner.
Například Registr intenzivní péče nebyl spuštěn kvůli tomu, že do něj nemocnice nevložily svá data. Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy přitom registr pořídilo bez pověření ministerstva, nenutily ho k tomu ani zákony. NKÚ to vyhodnotil jako porušení rozpočtové kázně za téměř 2,5 milionu korun.
Strategii elektronizace zdravotnictví vytvořilo ministerstvo až mnoho let poté, co už elektronizace fakticky začala, uvedl NKÚ. Strategie vznikla po osmi letech od zahájení prací až v roce 2016 a počítala s vybudováním Národního centra elektronického zdravotnictví. „Toto centrum mělo koordinovat již fakticky zahájenou elektronizaci zdravotnictví a související projekty. Centrum ale do konce kontroly nevzniklo,“ doplnil kontrolní úřad.
Nepovolené zakázky a nefunkční databáze
Nedostatky ve výběrových řízeních kontroloři našli například u Registru nelékařských pracovníků a Registru výzkumných a inovativních projektů v jednotné technologické platformě.
„U těch se ukázalo, že při jejich pořizování Koordinační středisko porušilo zákon o veřejných zakázkách, neboť zadalo zakázky vybraným dodavatelům pomocí rámcové smlouvy, která se ale těchto konkrétních systémů nijak netýkala,“ uvádí Kešner. Podle NKÚ tak středisko porušilo zákon o veřejných zakázkách a také rozpočtovou kázeň za více než 24 milionů korun.
Koordinační středisko zdravotnických systémů porušovalo předpisy své i ministerstva, zákon o veřejných zakázkách i rozpočtovou kázeň, ukázaly podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriely Štěpanyové audity. Středisko podle nich uzavíralo smlouvy na služby a čerpalo je nad schválený rozpočet, některé smlouvy byly nevypověditelné.
Ministerstvo zdravotnictví proto podá trestní oznámení na neznámého pachatele, sdělila mluvčí. Středisko bylo zrušeno k loňskému 1. únoru.
Dozor nad informačními systémy převzal Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který kvůli nápravě vztahů s dodavateli systémů provedl více než sto výběrových řízení. Měsíční náklady na provoz registrů se tak snížily ze zhruba 14 milionů korun téměř na třetinu, uvedla Štěpanyová.
Komplikace provázejí také vznik Národního registru hrazených zdravotních služeb, který začal předloni vytvářet Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Získávat má údaje od zdravotních pojišťoven, do ukončení kontroly se ho ale nepodařilo spustit v ostrém provozu.
Registr měl totiž anonymizovat data pojištěnců prostřednictvím služeb provozovaných ministerstvem vnitra, které ale nebyly pro tento účel jednoduše a bez nutnosti spolupráce s ministerstvem vnitra využitelné. Ministerstvo zdravotnictví však v pondělí v této věci uvedlo, že tento registr byl uveden do ostrého provozu letos v lednu.
