V dubnu se na soud obrátili majitelé coffee shopů, kde se lehké drogy prodávají. Chtěli zamezit tomu, aby opatření vstoupilo v platnost. Argumentovali přitom, že rozhodnutí vlády diskriminuje cizince. Soud ale jejich žádost zamítl.
Chystaný krok podle rozsudku neporušuje "základní principy zákona proti diskriminaci". Soud zdůraznil, že mezinárodní problémy způsobené drogovou turistikou a boj proti obchodu s drogami jsou důležitější než místní nesouhlas.
Majitelé coffee shopů, kteří by nařízením přišli o část zisku, se proti verdiktu odvolají. Pokud právní bitvu v Nizozemsku prohrají, poženou prý tuto věc k Evropskému soudu pro lidská práva.
Za drogami přijíždějí čtyři miliony cizinců ročně
Podle chystaného opatření se mají z 670 nizozemských coffee shopů stát "uzavřené kluby" s nejvýše 2 000 členy, jimiž mají být pouze plnoletí nizozemští občané. S připravovaným krokem nesouhlasí Amsterodam, kam cofee shopy přitahují množství turistů, a jeho starosta Eberhard van der Laan chce podle agentury AP najít kompromisní řešení. Nařízení nechtějí dodržovat ani někteří majitelé coffee shopů v Maastrichtu u hranice s Belgií.
Naopak v Dordrechtu na východě hodlají kvůli očekávanému přílivu zahraničních návštěvníků opatření zavést dřív, než budou muset.
Stoupenci nařízení doufají, že omezí drogovou turistiku, která ročně do Nizozemska přiláká téměř čtyři miliony cizinců, zejména z Francie, Německa a Belgie. Vláda rozhodnutí odůvodnila i dopravními zácpami či rušením nočního klidu, které tento typ turistiky provází.
Podle některých studií by ale opatření mohlo vést k nárůstu drobné kriminality a obchodování s drogami v ulicích, kvůli kterým začalo Nizozemsko v 70. letech minulého století tolerantní politiku vůči lehkým drogám uplatňovat. Od roku 1976 je v zemi možné prodávat nebo mít u sebe méně než pět gramů marihuany. Pěstování ve velkém se ale v Nizozemsku stejně jako jinde v Evropě trestá.
