Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Opičák Erdogan, který drtí svobodu slova. Deník brání zadrženou novinářku

  10:25aktualizováno  12:08
Nizozemský deník De Telegraaf odpověděl na zadržování novinářky Ebru Umarové tureckými úřady. Na titulní stranu pondělního vydání umístil velkou karikaturu Recepa Tayyipa Erdogana, který coby velká opice drtí zadržovanou novinářku a s ní i svobodu slova.

Karikatura v pondělním vydání deníku De Telegraaf | foto: De Telegraaf

Umarová, sloupkařka nizozemského deníku Metro, skončila v rukách turecké policie o uplynulém víkendu. Na svém twitterovém účtu uvedla, že byla zadržena kvůli svým výrokům proti Erdoganovi na této internetové sociální síti. Po nedělním propuštění informovala, že je sice na svobodě, ale nemá povoleno opustit turecké území. Turecké úřady odmítly záležitost komentovat.

Pokuta pro novináře

Turecký soud v neděli uložil novináři Canu Dündarovi pokutu ve výši 28 650 tureckých liber (241 000 korun) za urážku prezidenta Erdogana. Žurnalista se jí podle něj dopustil sérií článků o Erdoganovi v souvislosti s korupčním skandálem, který otřásl politickou scénou na přelomu let 2013 a 2014.

Šéfredaktor opozičního listu Cumhuriet Dündar čelí v jiném soudním procesu i obvinění ze špionáže a vyzrazení státního tajemství kvůli článkům o údajných tureckých dodávkách zbraní syrským islamistům v roce 2014. Za to mu s dalším novinářem Erdemem Gülem hrozí doživotí.

Zdroj: ČTK

Jeden z nejčtenějších nizozemských deníků De Telegraaf reagoval po svém a tvrdým postupem Erdoganovy vlády se nenechal zastrašit. Na titulní stranu umístil velkou karikaturu tureckého prezidenta coby opice, která ničí jeden ze základů Evropy - svobodu slova a projevu. Karikatura je opatřena titulkem „Dlouhé paže Erdogana“.

Nizozemský tisk připomíná, že Turecko je v poslední době velmi aktivní v potírání urážlivých příspěvků na adresu Erdogana, a to i v zahraničí. Minulý týden například turecký konzulát v Rotterdamu rozeslal všem tureckým firmám působícím v Nizozemsku mail s instrukcemi, ve kterých je nabádá k ohlášení jakékoli mediální i jiné inzultace tureckého prezidenta. Konzulát později vysvětlil, že mail byl jen špatně formulovaný.

Umarová byla jednou z kritiček postupu konzulátu, připomíná server The Washington Post. Ve svém sloupku přirovnala jeho počínání k postupu nizozemských nacistů během 2. světové války. Nizozemská politička s kurdskými kořeny Sadet Karabulutová pak celou kontroverzi okomentoval slovy, ve kterých hovořil o „erdoganových dlouhých pažích v Nizozemsku“.

Od Erdoganova nástupu do prezidentské funkce v srpnu 2014 vedou turecké orgány téměř 2000 soudních řízení proti umělcům, novinářům i dalším občanům, včetně nezletilců, pro urážku hlavy státu. Vesměs se postižení dopustili kritiky prezidentova autoritářství nebo ho obvinili z neschopnosti.

Stíhání německého satirika

Zadržení nizozemské novinářky přišlo jen několik dní po diplomatickém sporu mezi Tureckem a Německem, který zažehlo vystoupení německého satirika Jana Böhmermanna.

Konec sekularismu?

Restriktivní režim v Turecku by mohl posílit i případným větším propojením islámu s ústavou. Předseda parlamentu Ismail Kahraman v úterý prohlásil, že Turecko potřebuje ústavu spojenou s náboženstvím a sekularismus by měl být z nového základního zákona vyloučen. Podle agentury Reuters tak Ismail Kahraman naznačil možný rozchod se základními principy moderní turecké republiky. "Proč bychom jakožto muslimská země měli být v situaci, kdy ustupujeme od náboženství? Jsme muslimskou zemí. Proto musíme mít náboženskou ústavu," citovala Kahramana agentura Anadolu.

Ten ve vysílání veřejnoprávní televize ZDF přednesl báseň zesměšňující Erdogana. Obsahovala řadu vulgarismů. Tureckého prezidenta v ní líčil jako člověka, který porušuje lidská práva, ale mimo jiné provozuje také sex se zvířaty.

Erdogan podal na německého satirika trestní oznámení pro urážku představitele cizího státu. Podle německých zákonů musela v takovém případě se stíháním souhlasit německá vláda. Ta tak učinila po několika dnech od obvinění (více zde).

Stíhání německého satirika je možné kvůli paragrafu o urážce cizích státních představitelů. Německá vláda se shodla, že ještě během tohoto volebního období předloží novelu trestního řádu. Podobný zákon je v platnosti také v Nizozemsku a dalších evropských státech.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kouř stoupá nad jemenským městem Saná po náletu vedeném Saúdy (22. 9. 2015)
Při náletech v Jemenu zemřelo přes třicet lidí, povstalci viní vládu

Při náletech, které v Jemenu zasáhly hotel u Saná, přišlo o život přes 30 lidí, včetně civilistů, uvedla televize Al-Džazíra. Povstalci viní provládní síly.  celý článek

Policie v noci na středu uzavřela část amsterodamského mezinárodního letiště...
Policie zatkla v Rotterdamu muže v dodávce ze Španělska, vezl plynové bomby

Nizozemská policie zadržela v Rotterdamu muže, který řídil dodávku se španělskou poznávací značkou. V dodávce podle starosty byly plynové bomby. Policie...  celý článek

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Islám, náboženství míru. Charlie Hebdo provokuje obálkou s oběťmi útoků

Francouzský satirický časopis Charlie Hebdo si svým středečním vydáním proti sobě opět poštval nejen muslimy. Karikaturou na obálce připomněl nedávný útok...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.