Středolevá koalice propadla
V případě Křesťanské výzvy (CDA) je to ještě o tři mandáty více, než se odhadovalo po uzavření volebních místností. Také krajní pravice, v jejímž čele stál nedávno zavražděný Fortuyn, pronikla do parlamentu hned napoprvé velmi razantně.
Dosavadní vládní koalice levého středu, sociálnědemokratická Strana práce (PvdA) a Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), získaly shodně po 23 mandátech.
Nizozemsko se tak stává dalším pokračováním volebních neúspěchů levice v zemích Evropské unie, které začaly loni v Itálii a letos se přenesly do Francie, Dánska a Portugalska.
Padla první hlava
Předseda a volební lídr PvdA Ad Melkert z toho vyvodil typický závěr demokratického politika - ještě v noci podal demisi. "Poselství voličů bylo hlasité a jednoznačné," zdůvodnil stručně svůj krok.
Tajemník PvdA Ruud Koole označil v první reakci výsledky za nejhorší v historii strany. "Je to obtížný den pro nizozemskou sociální demokracii," řekl. Odstupující premiér Wim Kok k tomu dodal, že nastávají zřejmě špatné časy pro sociální demokracii v celé Evropě, nejen v Nizozemsku.
Neúspěch Strany práce je tím paradoxnější, že její působení bylo vydáváno za příklad pro evropské strany levého středu, kráčející "třetí cestou", tedy uprostřed mezi tradiční pravicí a levicí.
První výsledky
Lidé hlasovali pro mrtvého
Strana práce (PvdA)
23 křesel
Liberálové (VVD)
23 křesel
Fortuynovo hnutí (LPF)
26 křesel
Křesť. demokraté (CDA)
43 křesel
Zelení
11 křesel
Socialisté
10 křesel
Pobouření nad vraždou kontroverzního politika Pima Fortuyna hnalo ve středu k volebním urnám nebývalé množství voličů.
Pro mrtvého politika, jehož jméno zůstalo na volební listině, hlasovalo i devět dní po jeho smrti 16 procent voličů.
Jak řekl jeden z nich, mladý Rotterdaman: "Budu hlasovat pro jeho hnutí, protože jsem mu dal hlas už před dvěma měsíci v obecních volbách. Já vím, že je to o citech. Ale co chcete: Pim je Pim."
Ve snaze čelit těmto emocím vyzýval končící premiér Wim Kok voliče: "Člověk má volit hlavou, ne city."
Na atentátu vydělali křesťanští demokraté
Jeho hlavní soupeř, šéf křesťanskodemokratické strany CDA Jan Peter Balkenende, byl ale opačného názoru. "Doufám, že lidé vezmou v potaz emoce posledních dní," řekl. Balkenende na emocích kolem Fortuyna vydělal: jeho strana se stala největší politickou silou země, zatímco a Kokova Strana práce toto místo ztratila.
K Balkenendově úspěchu přispěla i politická nezralost Fortuynova hnutí. Jeho šéf Peter Langendam zaútočil v pondělí na nizozemskou levici s tím, že od ní přišla kulka pro Fortuyna. Přitom policie uvádí, že vražda byla podle činem fanatického jedince. Langendam proto den po zveřejnění svých výroků odstoupil z funkce, do které byl zvolen teprve v sobotu.
Po všech vlnách vzbouřených emocí proběhly volby v klidu a bez jakýchkoli incidentů. Jen vůdcové hlavních stran šli poprvé volit v doprovodu tělesných stráží.
Jednání o vládě mohou být dlouhá
Vzestup fortuynovců ale znamená, že není vůbec jasné, jak bude vypadat příští nizozemská vláda. Protože žádná strana zřejmě nezískala více než čtvrtinu hlasů, budou následovat týdny jednání o vládní koalici.
Není vůbec jisté, že se v nich nezkušení fortuynovci dokáží propracovat až do vlády. Stejně tak nikdo neví, jak dlouho zůstane toto hnutí jednotné poté, co ztratilo svého vůdce. Dosud největší zášleh volebního protestu v EU tak může skončit hořkými spory mezi pohrobky Fortuyna, kteří zůstanou na lavicích opozice.
