Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nizozemci nesou vinu za smrt 300 Muslimů ve Srebrenici, rozhodl soud

  11:03aktualizováno  19:38
Nizozemsko nese část viny za masakr v bosenské Srebrenici v roce 1995. Ve středu to ve verdiktu prohlásil nizozemský soud, podle kterého nizozemští vojáci umožnili deportaci asi tří stovek muslimských mužů z takzvané bezpečné zóny OSN do rukou bosenskosrbských jednotek.

Uprchlický tábor nedaleko bosenské Srebrenici hlídali vojáci ze Švédska a Nizozemska. (červenec 1995) | foto: Profimedia.cz

Už loni soud rozhodl o odpovědnosti Nizozemska za smrt trojice muslimských mužů (více o původním verdiktu soudu se dočtete zde). Okresní soud v Haagu nyní tuto odpovědnost rozšířil, uvedl server balkaninsight.com.

"Stát (Nizozemsko) je odpovědný za ztrátu, kterou utrpěli příbuzní mužů deportovaných Srby z budov Dutchbatu 13. července 1995 (...)," uvedla soudkyně Larissa Elwinová. Dutchbat bylo zkrácené označení nizozemského praporu působícího v Bosně pod velením OSN, uvádí server BBC.  Soudkyně dodala, že nizozemští vojáci "měli počítat s možností, že se tito lidé stanou obětí genocidy". "S dostatečnou jistotou lze tvrdit, že kdyby Dutchbat těmto mužům dovolil, aby zůstali na místě, zůstali by naživu," prohlásila Elwinová.

Fotogalerie

Masakr v bosenské Srebrenici

Uprchlický tábor Tuzla nedaleko bosenské Srebrenici hlídali vojáci z...
Povraždění muslimové v jednom z masových hrobů nedaleko Srebrenici . (červenec...
Ženy a děti z uprchlického tábora Tuzla nedaleko bosenské Srebrenici. (červenec...
Uprchlický tábor Tuzla nedaleko bosenské Srebrenici hlídali vojáci z...

Zobrazit fotogalerii

Soud nicméně zamítl ostatní obvinění vznesená žalující stranou, kterou byla organizace Srebrenické matky, která sdružuje matky a vdovy po zavražděných mužích. Nizozemský stát podle verdiktu nemůže být činěn odpovědný za to, že jeho vojáci do objektu v Potočari vzhledem k sanitárním podmínkám nepustili tisíce uprchlíků, ani za smrt mužů a chlapců, kteří byli později zahrabáni v hromadných hrobech.

11. června 1995, když bosenští Srbové obsadili Srebrenici, se vydali muslimští muži společně s dalšími několika tisíci Muslimy do bezpečí k nizozemským silám, kteří zde měli na starosti zajištění "bezpečné zóny". Několik stovek slabě vyzbrojených modrých přileb z Nizozemska však mělo potíže se zásobováním a jejich situaci neulehčoval ani mandát, který neumožňoval do konfliktu účinně zasáhnout. Po dvou dnech tak ženy a děti odeslali do bezpečí, muže však vyhnali ze svého pozemku.

Nizezemský soud konstatoval, že rodinám obětí masakrů náleží odškodné, o jeho výši podle agentury AP ale nerozhodoval. Verdikt není pravomocný. Podle agentury DPA nizozemské ministerstvo zatím o možném odvolání nerozhodlo. O odvolání na druhé straně uvažují Srebrenické matky, vzhledem k tomu, že jejich žalobě soud vyhověl jen zčásti.  

Osm tisíc mrtvých a omluva

Za strůjce masakru ve Srebrenici je považován bosenskosrbský generál Ratko Mladič, kterého nyní, podobě jako někdejšího prezidenta bosenskýsch Srbů Radovana Karadžiče, soudí Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (více o soudu s Mladičem se dočtete zde).

Video staré 19 let

Červenec 1995, Srebrenica. Ratko Mladič hladí malého Izudina Aliče

Mladič ho poplácal po tváři. Pak mu zabil otce

Celkový počet obětí srebrenického masakru, který Mezinárodní soudní dvůr OSN označil za genocidu, se dodnes jen dohaduje, nejčastěji se hovoří o 8 000 mrtvých. Pátrání po osudech zabitých a jejich identifikaci znesnadnilo i urychlené přemístění těl z původních masových hrobů na nová místa. Dodnes se podařilo, zejména díky genetice, identifikovat přes šest tisíc obětí vraždění. Na výročí masakru se pak každoročně u Srebrenice konají nové pohřby, letos bylo pohřbeno 175 obětí (více o pohřbívání obětí ze Srebrenice se dočtete zde).

Srbské vedení dlouho odmítalo odpovědnost za masakr. Vláda Republiky srbské masakr poprvé přiznala v červnu 2004, kabinet tehdejšího Srbska a Černé Hory podobný krok učinil až o rok později (více o omluvě zde). Na 15. výročí tragických událostí do Srebrenice na znamení usmíření zavítal srbský prezident Boris Tadič. Za účast na masakru již odsoudily soudy v Bosně, Srbsku i Haagu desítky lidí.

Podívejte se, jak si pozůstalí před pěti lety připomínali památku obětí masakru:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.