Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nizozemsko a OSN čelí kvůli Srebrenici další žalobě, tentokrát bosenských Srbů

  20:01aktualizováno  20:01
Bosenští Srbové žalují u civilního soudu v nizozemském Haagu OSN a Nizozemsko za to, že nedokázaly během občanské války v Bosně v 90. letech ochránit Srby z okolí Srebrenice před útoky muslimů. Konflikt mezi etniky vyvrcholil masakrem, v němž bosenskosrbská armáda povraždila 8 tisíc muslimských chlapců a mužů. Jejich pozůstalí už žalobu na Nizozemsko a OSN podali v roce 2007.

Jeden z masových hrobů poblíž Srebrenice. | foto: Profimedia.cz

Novou žalobu podala organizace Srebrenický historický projekt, jejímž cílem je upozornit na srbské oběti války v Bosně, a na osud šesti bosenskosrbských rodin. Obviňují nizozemské jednotky sil OSN, které byly rozmístěné v době bojů ve Srebrenici s cílem chránit obyvatele města, z toho, že nedokázaly zabránit Muslimům v útocích na srbské vesnice v okolí.

"Vše, čeho chceme dosáhnout, je, aby se srbským obětem ze Srebrenice dostalo stejné pozornosti jako muslimským obětem," prohlásil předseda asociace Stefan Karganović.

Rakve obětí ze SrebreniceBosenští Srbové obléhali Srebrenici, muslimskou enklávu na srbském území v Bosně, téměř po celou válku. Město ostřelovali a konvojům s potravinami bránili ve vstupu. Muslimové na oplátku podnikali noční výpady do okolních srbských vesnic s cílem zmocnit se zásob jídla. Podle Srbů přitom zabili okolo 3 500 obyvatel.

V létě 1995 spáchali bosenští Srbové v Srebrenici největší brutality od druhé světové války. Během několika dní povraždili a ukryli do masových hrobů na 8 tisíc místních chlapců a mužů.

Pozůstalí po zavražděných muslimech podali už v roce 2007 u stejného soudu v Haagu žalobu, ve které požadují od OSN a Nizozemska odškodné. Také oni je viní z nezajištění ochrany - v tomto případe ale z toho, že nedokázali ochránit obyvatele Srebrenice před bosenskými Srby. - Pozůstalí ze Srebrenice zažalovali Nizozemsko a OSN

Proces, v němž půjde o sumu přibližně čtyř miliard dolarů (asi 90 miliard Kč), začal loni v červnu.

Mladič, karadŽič a srebrenica

Za hlavního viníka masakru je považován bývalý bosenskosrbský generál Ratko Mladič, který je stále na útěku. Z podílu na vraždění muslimů v Srebrenici v roce 1995 je obviněn mimo jiné někdejší předák bosenských Srbů Radovan Karadžič. Ten byl loni zatčen a je ve vězení v Haagu, kde se bude zodpovídat před Mezinárodním trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Chtěli jsme zaútočit v barcelonských památkách, vypověděl terorista

Po útocích v Katalánsku z konce minulého týdne, které si vyžádaly 15 obětí, poslal v úterý soud do vazby bez kauce dva zadržené; vazbu dalšího prodloužil o 72...  celý článek

Severokorejský vůdce Kim Čong-un oslavuje test mezikontinentální rakety...
Máme udeřit jako první? V Bílém domě se mluví o preventivní válce s KLDR

Donald Trump možná jen blafuje, ale přístup jeho administrativy k severokorejské jaderné hrozbě je zcela jiný než za jeho předchůdců. V Bílém domě se nyní...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.