Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nizozemka přiznala vraždu z roku 1946. Myslela, že zabíjí kolaboranta

  10:09aktualizováno  10:09
V Nizozemsku po 65 letech vyřešili vraždu Felixe Guljeho, jenž byl za 2. světové války považován za kolaboranta. Později se ovšem ukázalo, že pomáhal pronásledovaným Židům, dokonce je ukrýval. K vraždě se nyní doznala někdejší členka protinacistického odboje, 96letá Atie Ridder-Visserová.

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Vražda Felixe Guljeho vzbudila před lety v Nizozemsku velkou pozornost. A skutečnost, že jeho vrah spravedlnosti unikal, vedla i ke sporům mezi politickými stranami. Šéf stavební firmy byl svého času zvažován i na významný politický post, připomněla agentura AP.

Život Felixe Guljeho ukončila v noci 1. března 1946 střela do hrudi, muž zemřel během převozu do nemocnice. Nizozemcům se během celých 65 let nepodařilo vraha najít, až nyní se k vraždě přiznala šestadevadesátiletá Atie Ridder-Visserová.

Osudné noci přišla ke Guljeho bytu v Leidenu a zazvonila na zvonek. Dveře otevřela Guljeho manželka, které Ridder-Visserová řekla, že nese dopis, jenž musí dát jejímu muži. Když se Gulje objevil ve dveřích, střelila ho do hrudi. Udělala to prý proto, že věřila v Guljeho kolaboraci.

O Guljem se proslýchalo, že je kolaborant. Opak byl pravdou

Novinářům to ve středu popsal starosta města Leiden Henri Lenferink, kterému se Ridder-Visserová se svým činem svěřila v dopise poslaném v lednu. Policie poté ženu dvakrát vyslechla a po prozkoumání archivů došla k závěru, že si nevymýšlí.

Atie Ridder-Visserová byla v letech 1940-1945 členkou nizozemského protinacistického odboje. A o Guljem už tehdy kolovaly řeči, že spolupracuje s okupanty, jeho firma vydělává na obchodech s Němci a několik jeho zaměstnanců prý nacisty podporuje.

Gulje byl po válce dokonce na čas zatčen, později byl ale obvinění zproštěn. Po jeho smrti se naopak ukázalo, že za války schovával Židy a finančně přispíval na další pronásledované, kteří se skrývali u jiných nizozemských rodin. V jeho domě se také tajně scházela v té době zakázaná katolická organizace.

Ridder-Visserová se minulý měsíc setkala i se dvěma vnuky Felixe Guljeho, kterým se snažila vysvětlit, co se stalo a proč jejich děda zastřelila.

Starosta Lenferink se na tiskové konferenci nechal slyšet, že i po 65 letech je třeba vraždu silně odsoudit. Úřady ale Ridder-Visserovou kvůli promlčení zločinu nebudou stíhat. Starosta vyzval novináře, aby ji nechali na pokoji. "Je to velmi stará a velmi slabá žena, která špatně slyší, je invalidní a potřebuje pomoc," řekl.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zaměstnanci afghánské bezpečnostní jednotky vyšetřují výbuch automobilu, který
Sebevražední útočníci se odpálili v afghánských mešitách, zabili 63 lidí

Nejméně 63 mrtvých a desítky zraněných si v pátek vyžádaly dva sebevražedné útoky na afghánské mešity. Nejprve se odpálil útočník v šíitské mešitě v metropoli...  celý článek

Kamenné "brány" při pohledu ze shora. Zdroj: Google Maps
Družice odhalily kamenné struktury u Medíny, pro vědce jsou záhadou

Internetové mapy pomohly odhalit další pozůstatek z doby neolitu. Archeologové díky Google Earth objevili stovky záhadných kamenných staveb na lávových polích...  celý článek

Milán, hlavní město Lombardie
V katalánských stopách. Benátsko a Lombardii čeká plebiscit o autonomii

V Lombardii a Benátsku se v neděli konají referenda o posílení autonomie. Jsou sice právně nezávazná, lze je však také vnímat jako součást odstředivých...  celý článek

Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?
Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?

Vyšumění přátelství nemusí být jen vaše vina.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.