"Díky jeho dodávkám mohl Saddámův režim provést útoky bojovým plynem. Je to velmi vážný válečný zločin. Není možné hájit se tím, že by k použití plynu došlo i bez jeho dodávek," uvedl soudce.
Van Anraatovi advokáti se snažili svého klienta hájit tím, že neměl tušení, k čemu irácký režim chemikálie použije. Žalobce uvedl, že Nizozemec dodal Iráku přes tisíc tun chemické látky thiodiglykol, ze které je možné vyrobit bojový plyn.
Nizozemci hrozil až doživotní žalář, soud ho ale zprostil obžaloby z genocidy Kurdů. "Nemohl být odpovědný za genocidu v Halabdže, protože všechny chemické látky dodal Iráku ještě před 16. březnem 1988," vysvětlil soudce, který patnáct let považuje ze nejvyšší možný trest, který mohl udělit.
Proces sledovali i někteří pozůstalí po obětech útoku na město Halabdža, při kterém 16. března 1988 zahynulo pět tisíc Kurdů. Transparenty před soudem srovnávaly útok s Hirošimou. Lidé přijali rozsudek s nadšením a na místě oslavovali.
Hans van Anrat byl prvním Nizozemcem, který se před haagským soudem zodpovídal z válečných zločinů a genocidy poté, co nejvyšší soud takové procesy s nizozemskými občany povolil.