Nizozemsko bylo první alianční zemí, která loni v létě stáhla z Afghánistánu všechny své vojáky. Takřka dvě tisícovky vojáků přitom po čtyři roky sváděly ty nejtěžší boje ve středu a na jihu země. Za tu dobu jich 24 padlo.
Účast v afghánské misi platí v Nizozemsku za velmi citlivé politické téma a vedla dokonce k rozpadu bývalé koalice a pádu vlády.
Pád kvůli AfghánistánuSpory o misi v Afghánistánu byly jednou z příčin rozpadu vládní koalice nizozemského premiéra Jana Petera Balkenendeho loni v únoru. Sociální demokraté tehdy opustili nizozemskou vládu, protože nechtěli vojákům prodloužit mandát. Balkenendeho křesťanští demokraté prodloužení naopak podporovali. Mandát však nemohl být prodloužen, protože po rozpuštění parlamentu podle ústavy nemohl parlament činit žádná zásadní rozhodnutí. Předčasné volby proběhly v Nizozemsku až v červnu a nová vláda byla jmenována teprve na podzim. |
Nyní vláda premiéra Marka Rutteho rozhodla, že se nizozemské síly do Afghánistánu po jedenácti měsících zase vrátí. Půjde však striktně o výcvikovou misi. Vojáci by se neměli účastnit žádných ofenzivních bojových akcí.
Mise se bude skládat z 225 výcvikových expertů, kteří budou pod vlajkou EU a NATO cvičit afghánské policisty v relativně klidnější severoafghánské provincii Kunduz a v oblasti Bamjánu. Dalších 125 vojáků má zajišťovat jejich logistickou podporu, uvedlo nizozemské ministerstvo obrany.
Do severoafghánského Mazáre Šaríf se má pak z jihu země přesunout stodvacetičlenná jednotka se čtyřmi stíhacími letouny F-16. Letadla by měla pomoci ze vzduchu vyhledávat nástražné výbušné systémy povstalců a chránit nizozemské, afghánské a mezinárodní jednotky v případě ohrožení.
Tříletou misi, která bude stát 470 milionů euro, musí ještě odsouhlasit parlament.
