Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nixon v roce 1969 zvažoval masivní jaderný útok proti Severní Koreji

  12:48aktualizováno  12:48
Odtajněné dokumenty ukázaly, že americký prezident Richard Nixon v roce 1969 zvažoval masivní jaderný útok proti Severní Koreji. Atomový úder měl být odplatou za sestřelení amerického špionážního letadla.

Richard Nixon v roce 1969 zvažoval atomový útok proti KLDR. | foto: Profimedia.cz

V dubnu 1969 Severokorejci sestřelili americký špionážní letoun EC-121 nad Japonským mořem. Při incidentu zahynulo všech 31 Američanů na palubě.

Podle odtajněných dokumentů Národního bezpečnostního archivu tým prezidenta Nixona zvažoval v rámci tzv. operce Freedom Drop odvetu jak konvenčními, tak jadernými zbraněmi.

Henry Kissinger na večírku v Bílém domě, 14. února 2008.

Henry Kissinger na večírku v Bílém domě, 14. února 2008.

Americký špionážní letoun EC-121

Americký špionážní letoun EC-121

Nixonův bezpečnostní poradce Henry Kissinger obdržel v červnu od ministra obrany memorandum, které obsahovalo 12 severokorejských cílů pro selektivní použití jaderných zbraní. Na vojenská letiště, velící centra a námořní základny měly dopadnout jaderné pumy o síle kolem 10 kilotun.

Memorandum ale také obsahuje návrh drastičtějšího útoku, který by totálně vyloučil možnost odvety Pchjongajngu. Tato možnost počítala se shozením jaderných bomb o síle 70 kilotun na 16 severokorejských letišť.

DOKUMENT

Přečtěte si odtajněné materiály v angličtině

Nixonova administrativa považovala KLDR za stálou hrozbu a sestřelení špionážního letadla za poslední provokaci komunistického režimu. "Americká armáda tvrdila, že pokud mají USA eliminovat možnost severokorejské odvety, musí zvážit daleko ničivější úder," řekl podle listu The Guardian Rober Wampler z Národního bezpečnostního archivu.

Archivní materiály podpořil svým vystoupením ve washingtonském rozhlasu i bývalý armádní pilot Bruce Charles. V červnu 1969 prý na jihokorejské základě Kunsan dostal rozkaz, aby se připravil k letu se svým strojem vyzbrojeným jadernou pumou B61.

Podpis Henryho Kissingera pod jedním z dokumentů o útoku prooti KLDRRazítko amerického ministerstva obrany pod jedním z dokumentů o útoku proti KLDR

"Předvolal si mě plukovník a oznámil mi sestřelení EC-121. Potom mi ukázal rozkaz, abych se připravil ke startu," řekl Charles. Americká vláda se nicméně obávala vypuknutí totální války a proto rozkaz odvolala.

"Generálové navrhovali řadu možností odvety proti KLDR, ale z dokumentů je možné vyčíst jejich názor, že rizika útoku by převážila možné zisky," tvrdí podle listu The Daily Telegrpah Wampler.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení....
Brazilský magnát si ochočil celý kontinent, uplácel prezidenty i guerillu

Před více než rokem soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení. Vyšetřování největšího korupčního skandálu Jižní Ameriky však stále...  celý článek

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

Prezident Zimbabwe Robert Mugabe se svojí ženou Grace na mítinku mladých...
Mugabeho žena zmlátila v JAR modelku kabelem, dostala imunitu

Vznětlivá povaha Grace Mugabeové vážně poznamenala vztahy Zimbabwe a Jihoafrické republiky. Žena zimbabwského prezidenta minulý víkend napadla v JAR ženu, čímž...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.