„Neměl nehodu, nezabil se. Zavraždili ho,“ uvedla ve čtvrtek Nismanova exmanželka Sandra Arroyo Salgado na tiskové konferenci.
Soudkyně, která má se zesnulým žalobcem dvě dcery, své závěry vyvozuje z videa a fotografií pořízených při pitvě a snímků z Nismanova bytu. Nahrávky a fotografie zkoumala spolu s bývalým policejním ředitelem, soudním patologem a forenzním expertem. Nezávislou pitvu provést nenechala, přestože si stěžovala, že na tu oficiální ji nepustili, jakkoliv na to údajně měla právo.
Experti podle ní zjistili, že Nisman neměl na rukou střelný prach a v žaludku měl pouze minimum alkoholu a tišících léků. S tělem se podle ní po smrti hýbalo a žalobce dokonce možná zemřel už o den dříve, než se dosud myslelo.
Prokurátorka Viviana Feinová, která má vyšetřování Nismanovy smrti na starosti, se proti těmto zjištěním ohradila. „Nedovolím, aby mou práci a práci mého týmu někdo zdiskreditoval. Mým povoláním je vyšetřovat a zjistit pravdu, pokud mi to důkazy dovolí. Jsem transparentní a upřímná, veřejného mínění se nebojím,“ řekla podle Guardianu prokurátorka. Přesto slíbila, že závěry Nismanovy bývalé manželky prověří.
Úřady podle BBC nezveřejnily kompletní výsledky pitvy a mezi Argentinci se tak dál šíří spekulace o příčině Nismanovy smrti (o okolnostech žalobcova skonu se dočtete zde).
Obvinil prezidentku a pár dnů nato zemřel
Nismanovo tělo nalezla jeho matka 18. ledna v jeho zamčeném bytě. Mrtvý prokurátor ležel v koupelně v kaluži krve s kulkou v hlavě a u sebe měl pistoli kalibru .22.
Nisman pár dní před svou smrtí sdělil novinářům, že zažádal o vyšetřování prezidentky Cristiny Fernándezové a ministra zahraničí Héctora Timermana. Podle Nismana v roce 2013 uzavřeli tajnou dohodu s Íránem, která měla očistit sedm mužů podezřelých ze spáchání atentátu na židovské centrum v roce 1994 a ututlat tak podíl íránské vlády. Podle Nismana by Buenos Aires díky tomu mohlo s Íránem zahájit jednání o dodávkách ropy výměnou za obilí.
Při útoku na Argentinské centrum židovské vzájemnosti v Buenos Aires 18. července 1994 zemřelo pětaosmdesát lidí a více než dvě stě lidí bylo zraněno. Atentát je považován za nejhorší teroristický útok v historii země, která má největší židovskou komunitu v Latinské Americe, a dodnes zůstává nevyřešen.
Fernándezová obvinění odmítla. Po Nismanově smrti prohlásila, že to nemohla být sebevražda, do ulic přesto vyšly protestovat tisíce lidí. Na pochodu v Buenos Aires se 18. února sešly statisíce demonstrantů, kteří požadovali důkladné vyšetření žalobcovy smrti (více zde).
Vyšetřování role prezidentky v případu se po Nismanově smrti ujal prokurátor Gerardo Pollicita. Před rozhodnutím, zda ji obvinit, prostudoval přes tři stran Nismanem vypracovaného spisu. Poté se přiklonil k názoru, že obvinění je odůvodněné, a v pátek 13. února ji formálně obvinil (více zde).
