Nikdy nezapomenu na její mrtvé oči, vzpomíná dívka na Loveparade

Německo se vzpamatovává z tragédie na masové party Loveparade v Duisburgu, při které bylo v davu ušlapáno 19 lidí. "Nikdy nezapomenu na pohled jejích mrtvých očí," vzpomíná studentka Lena na okamžik, kdy poprvé v životě uviděla mrtvolu.

Jednadvacetiletá Lena v sobotu večer čekala se svým přítelem Timem na duisburgském nádraží na svého otce, který ji měl odvézt domů do Essenu. Tiše plakala a po tváři se jí táhly stopy rozmazané řasenky. Roztrženou blůzku si svázala za krkem, ale zůstala bosá. O boty přišla v tlačenici v tunelu.

"Brzy odpoledne již byla party zoufale přeplněná. Vstup na prostranství byl možný pouze tunelem, nikudy jinudy to nešlo. Zpočátku byla strkanice v tunelu téměř zábavná, všichni jsme zpívali a skandovali společně. Vládla příjemně uvolněná atmosféra, a o to přece na Loveparade jde," řekl serveru Spiegel Lenin přítel Tim.

Atmosféra v tunelu se ale postupně vyhrotila. "Bylo tam těsno, horko, nesnesitelně. Každý se chtěl dostat na party nebo prostě ven z davu," vypráví Tim. Dehydrovaní tanečníci se pokusili uniknout po úzkém schodišti. Někteří z nich ale spadli zpátky a v davu vypukla panika.

Expert na tlačenice

Problematická byla jen dvě místa, říká odborník

Lena v tlačenici utrpěla řadu úderů. Několikrát dostala loktem do obličeje, cizí lidé ji chytali za ruce, prsty zoufalých lidí se jí bořily do vlasů. Leně se nakonec podařilo dostat z dusícího sevření davu, který dupal po tělech bezmocných obětí.

První Loveparade, první mrtvola

"Zahlédla jsem asi pět lidí ležících na zemi. Někteří volali o pomoc, jiní nevydávali vůbec žádné zvuky," vzpomíná Lena. Pro Lenu to byla první Loveparade v životě. A poprvé v životě viděla mrtvého člověka.

"Nikdy nezapomenu na pohled jejích mrtvých očí," pláče Lena při vzpomínce na mrtvou dívku v tílku. Obličej měla pokrytý třpytivým make-upem, na krku měla náhrdelník z plastových květin.

Tragédie se stala ve chvíli, kdy policie kvůli přeplnění tanečního areálu uzavřela konec tunelu a přicházející účastníky vyzvala k návratu. "Od policie bylo naprosto idiotské pokoušet se nažhaveným návštěvníkům zahradit vstup do areálu," řekl listu The Independent jednadvacetiletý student Jörg Snadmann. "Takovou zprávu nikdo nechtěl slyšet. Dav se prostě sunul dál," dodal student.

Zloba a podezření z porušení bezpečnostních pravidel se obrací na organizátory Loveparade. Podle dokumentů získaných časopisem Spiegel byla maximální kapacita festivalu 250 tisíc lidí. Jen několik okamžiků před tragédií organizátoři uvedli, že na party již dorazilo 1,4 milionu lidí.

Čech na Loveparade

Nedostatky organizace Loveparade byly patrné na první pohled, řekl iDNES.cz Štěpán Hora, který se festivalu účastnil jako fotograf a reportér serveru poslouchej.net.

Kde jste se nacházel v okamžiku tragédie?
Byl jsem na novinářském mostě naproti hlavnímu pódiu. Incident se řešil v presscentru, ale první zpráva o incidentu nám přišla esemeskou z Čech. Tímto způsobem se zprávu dozvěděli i ostatní návštěvníci, kterým psali jejich příbuzní. Organizátoři dál pokračovali v hudební produkci a pomalu se snažili party ukončit.

Jak velký podíl na incidentu podle vás mohl mít alkohol nebo drogy?
Na všech podobných akcích se alkohol nebo jiné omamné látky konzumují dost značně, ale s tím musí organizátoři počítat a připravit areál odpovídajícím způsobem.

Všiml jste si ještě před tragédií nějakých organizačních nedostatků v areálu?
Určitě. Hned jak jsme přijeli, tak jsme si říkali, že areál je oproti loňským ročníkům hrozně malý. Navíc byl oplocený, což je v tomto množství lidí naprostý nesmysl. Jediný vchod a zároveň východ představoval tunel, který měl asi padesát metrů na šířku, což je pro takový počet lidí hrozně málo. Během předchozího ročníku měli lidé možnost rozptýlit se do okolních ulic.

Jaká atmosféra v areálu zavládla, když se rozšířila zpráva o tragédii?
Na několika místech bylo vidět, že lidé odcházejí. Naopak někde to vypadalo, že si lidé ničeho nevšímají a snaží se akci prožít jako obvykle. Když předčasně přestala hrát hudba, zůstali před hlavní tribunou skupinky lidí, kteří odmítali odejít.